Neuvěřitelně šťastnou ruku má při výběru pěveckých partnerů zpěvačka Eva Pilarová. Hvězdných duetů je plné i její zatím poslední album.
Co vaši fanoušci najdou na nové desce?
Trochu swingu a spoustu hostů. Památeční duet s Pavlem Sedláčkem, kdysi populární skladbu Hej Paula, můj první a poslední duet s Petrem Mukem nebo duet s Alešem Brichtou. Nechybí ani Matěj Ruppert s duetem Tam za vodou v rákosí a Vojta Dyk, se kterým jsem si zazpívala Je nebezpečné dotýkat se hvězd a Montyho čardáš v čínštině.
Čardáš v čínštině?
Jedna dáma z čínské ambasády mi napsala text a za doprovodu Pavla Šporcla jsme ji s Vojtou zazpívali.
Je čínština zpěvná?
Ano, měla jsem jednu paní, která mi opravovala přízvuk, ale jde to.
Najdou vaši fanoušci na albu i nějaký duet se zpěvačkou?
Je tam i duet s Petrou Janů. Má krásnou barvu hlasu a nesmírně si ji i vážím.
Duetů se zpěvačkami jste nazpívala poskrovnu, čím to je?
Vždycky bylo logičtější, když zpívá muž a žena, ale Jiří Šlitr mi napsal Amforu, kterou jsem zpívala s Naďou Urbánkovou. Zazpívala jsem si i s Marcelou Holanovou nebo Martou Kubišovou. Ale je pravda, že přirozenější je duet s nějakým mužským.
Jak si vybíráte pěvecké partnery?
Vybírám si je sama, vždycky mě musí něčím zaujmout. K některým přijdu náhodou, s Waldemarem Matuškou a Karlem Gottem jsem se seznámila v divadle. To jak začínali ve své době Karel s Waldemarem, to pro dnešní mladou generaci supluje Matěj Ruppert nebo Vojta Dyk, se kterými chystám společně vánoční galakoncert.
Je ještě někdo, s kým byste si chtěla zazpívat?
Elvis Presley. Ale to už se mi nepovede. Jsem spokojená, nebažím po někom jiném. Třeba jsem byla hrozně ráda, když jsem si mohla zazpívat s operním pěvcem Milanem Bürgerem nebo s jazzmanem Lee Andrew Davisonem. Ráda spolupracuju i s Petrem Vondráčkem. Vždycky říkám, že je to člověk tři v jednom – přijde, odzpívá, odmoderuje a ještě zahraje na piáno.
Kterou dobu máte radši, slavná šedesátá léta v Semaforu, nebo dnešek, kdy si můžete vybírat, s kým budete spolupracovat?
Pro mě byla skvělá šedesátá léta. Ale v době, kdy už jsem nečekala, že budu ještě zpívat, je to taky skvělé. Po roce 1989 jsem získala možnost vyjet ven, objela jsem kus světa, splnila si spoustu snů a konečně jsem si mohla nakoupit všechny desky Elvise, Sinatry nebo Elly Fitzgeraldové.
Nejste jen zpěvačkou, ale i autorkou kuchařek a fotografkou.
Co se týká kuchařek, to bylo jedno období, kdy to po mně pořád někdo chtěl. Dala jsem dohromady recepty, které jsme vařily s maminkou nebo které jsem vařila sama. Ale poslední dobou se chodím do kuchyně jen podívat pod pokličku, co to tam tak krásně voní.
A focení?
V září budu mít v Písecké bráně už svou pětatřicátou výstavu. Fotím na digitál a pak si v počítači obrázky zpracovávám. Inspirací mi byl Tančící dům, všechno takhle si roztančím. Tančící dům se snažím jediný narovnat, ale to mi nejde, vždycky se mi vypoulí někde jinde.
Lidi, třeba své kolegy, nefotíte?
Lidi fotím taky, ti se dají taky pěkně upravit, ale to už by bylo trestné… Taky jsem měla jednu výstavu pro charitu na hradě Houska, ale to jsem se všech zeptala, jestli je smím pokroutit a pokroutila jsem i sebe. Všichni z toho měli legraci a každý si pak tu fotku odnesl domů.
Fotíte i krajinu?
Různá městská zákoutí, fascinují mě západy slunce, ty jsem fotila ještě kdysi, než jsem měla digitální fotoaparát. Vyplácala jsem pět šest filmů a z nich vybrala dva obrázky. Strašně to šlo do peněz. Digitál je úžasný – fotka se mi nelíbí, tak ji smažu a jedeme dál.
Co plánujete dál?
Mám doma štos nádherných textů od Pepíka Fousky. Část ještě není zhudebněná, ale chtěla bych se pustit do nového alba.
Jaké to bude album?
Přestože to jsou texty od jednoho člověka, bude to pestré album. Zazní tam swing, blues, rocková balada, popík, šanson, všechno co mám ráda…
Zpíváte si doma?
Moc doma zpívat nemůžu, máme kocoura, a když zpívám vejšky, tak vyvalí oči, zasyčí na mě a je po zpívání. Moc toho doma nenazpívám, spíš si tak pobrukuju s rádiem.
Pečujete nějak speciálně o váš hlas?
Ne, když zpívám, tak nejím sušenky nebo oříšky, to se mi pak špatně zpívá. Nekouřím, nepiju alkohol. Nemám žádný problém. Nejhorší je to, co považuje normální člověk za banalitu – rýma. Dostanu rýmu, sedne mi to na průdušky a je vymalováno.
Jak se udržujete v dobré kondici?
Abych byla v dobré hlasové kondici, tak se snažím spát osm hodin. Většinou je z toho šest nebo sedm, ale snažím se, aby to bylo osm. Jsem zvyklá vstávat v deset, v půl jedenácté, protože chodím spát kolem druhé třetí hodiny ráno. Díky tomu mám ten čas trochu převrácený.
Zajdete někdy na koncert? Nemyslím jako host, ale jako běžný posluchač.
Chodím, teď mě pozval Matěj Ruppert na Monkey Business.
Líbí se vám současná hudba?
Líbí, nemusím jen takové to duduc, to je pro lidi, co si chtějí zablbnout, zatancovat. Nesrší to moc nápady.
Máte ráda dechovku?
Neměla jsem ráda cimbálovku, dechovku. Kdysi jsem vypínala rádio, když jsem slyšela, že bude zpívat Jarmila Šuláková. Po letech jsem jí to řekla a omluvila se. Člověk s věkem přijde na to, že lidovka je nádherná. S velkou chutí jsem si pak zazpívala s Moravěnkou.
