Planá ožije Kafkou, psal tu dílo Zámek | E15.cz

Planá ožije Kafkou, psal tu dílo Zámek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Planá nad Lužnicí bude atraktivnější. Turisté tam už brzy vyrazí po stopách světoznámého spisovatele Franze Kafky.

Pamětní deska Franze Kafky a možná i busta bude zřejmě do roka připomínat spisovatelův pobyt v Plané nad Lužnicí. Kafka tady na letním bytě na začátku dvacátého století dokončil svůj stěžejní román Zámek.

Jak bude důstojná připomínka vypadat, ovlivní studenti z Keramické školy v Bechyni, která pro Planou vytvořila bustu Tomáše Garrigue Masaryka. Už brzy dostanou jasný úkol: zkuste Kafku.
„Pracujeme na projektu, podle kterého by se návštěvníci v Plané lépe vyznali a lehce našli i významná místa, včetně domu, kde Kafka ve dvacátých letech pobýval,“ vysvětluje starosta Plané Jiří Šimánek.

Kafka = velký byznys

Pamětní deska by měla viset na domě v Příčné ulici, místo pro bustu by ale starosta vybral na více frekventovaném místě. Zámecký park, ostrov nebo prostor kolem fary. Zvýšilo by se tak povědomí o návštěvě Kafky na Táborsku. Lidé by tu měli nové zajímavosti najít už příští rok.

„Málokdo o něm ví, pamětníci už nejsou. Dát někam jeho bustu je dobrý nápad. Přilákalo by to i další turisty. Sama bych byla pro ostrov na Lužnici,“ uvažuje například Radka Dindová z Plané.

Jméno Kafka přitom znamená velký byznys, což dokazuje Praha. Turisté se v metropoli účastní speciálních exkurzí po místech, která souvisejí se životem literáta. Oblíbeným cílem návštěvníků ze zahraničí je Muzeum Franze Kafky v Cihelné ulici, ze jména autora Zámku žije mimo jiné hotel Kafka.
Že by Kafka mohl znamenat terno i pro Planou, si ale starosta nemyslí.

„Určitě může být atraktivní, že tu Kafka dokončil známý román. Pupkem světa se ale díky němu určitě nestaneme,“ uzavírá s úsměvem Šimánek.

Pátrání Kafkovým románem. Zámek, hospoda, vše zapadá do Plané

Inspiroval se světoznámý spisovatel Franz Kafka Planou nad Lužnicí? Sedmička srovnávala román Zámek s městem na Táborsku.

Kde stojí zámek ze stejnojmenného románu spisovatele Franze Kafky? Pro svoji knihu si mohl vybrat zámek na Strkově. Tehdy ještě samostatné obci, která je dnes součástí Plané nad Lužnicí. Jedno je totiž jisté: právě tam autor román v roce 1922, kdy tady pobýval na letním bytě, dokončil.
Popisu zámku z románu odpovídá nejen sídlo hraběte Harracha, majitele zámku na Strkově, ale i mnoho dalších míst z Plané. Samozřejmě tak, jak vypadaly na počátku dvacátého století.
Román Zámek začíná tím, že hlavní hrdina K. jde po dřevěném mostě a dívá se na zámecké návrší, zahalené mlhou. Najde si nejbližší nocleh hned za mostem.

„Tehdy vedl přes Lužnici skutečně dřevěný most. Dnes po něm zbyla jediná památka, socha Jana Nepomuckého. Za ním byla hospoda u Votočků, kam mohl jít,“ přibližuje František Doubek z plánského městského úřadu historický obrázek, jak ho zažil i Kafka.

Spisovatel popsal v románu i další stavby tak, že se shodovaly s tehdejší vsí. Za hospodou u Votočků byl totiž Hotel u Lužnice, Kafka ho nazval panskou hospodou, následuje hasičská schráň a škola.
Jen kostel vynechal. V románě totiž nevystupuje žádný duchovní.

I cesty k zámku líčí autor tak, jak po nich tehdy chodili Plánští. A strkovský zámek má hodně podobného s Kafkovým. Nikdo z normálních smrtelníků v Plané se do něj totiž nepodíval, stejně jako v románě.
Věž, která později zanikla, Kafka připodobňuje k bláznovi, jenž vrazí do střechy a roztáhne ruce. Není potřeba moc fantazie na to, aby člověk s takovým přirovnáním souhlasil. Když jde hlavní hrdina K. na zámek, je hodně sněhu, upadne a ze stavení vyjde sedlák, vezme koně a odveze K. zpátky do školy, kde bydlel. „Na cestě k zámku bylo přesně takové stavení, které Kafka popisuje. Byl to dům Bukvajů,“ říká pětaosmdesátiletý pamětník z Plané.

Nejen tyto, ale i další podobnosti napovídají při pohledu do historie tomu, že spisovatel Planou i se strkovským zámkem do románu otiskl.
Podle světově uznávaného odborníka na Kafku Josefa Čermáka spisovatel skutečně část léta v roce 1922 strávil na letním bytě u své nejmladší sestry Ottly v Plané nad Lužnicí.
„Byt u Františka Hniličky mu pravděpodobně zprostředkoval strýc Löwy, spolumajitel pily, na kterou Kafka z domu viděl,“ říká Josef Čermák.

První spisovatelovy dojmy z Plané byly podle něj příznivé. Vzápětí ale svůj názor změnil. Vadil mu hluk z nádraží, křik dětí i hluk z pily blízko Hniličkova domu.

„Byl v té době fyzicky i duševně ztrýzněný člověk. Zvuk cirkulárky, jeden z nejhůř snesitelných zvuků, ho přiváděl k zoufalství a napjatě očekával, kdy už nastane ticho,“ popisuje oslabenou spisovatelovu mysl odborník.

Poslední svědek

Podle jednoho z rodáků z Plané byl pro Kafku nadějí Rudolf Brabenec, účetní na pile, se kterým se autor románu seznámil. Prý snad bláhově spoléhal na to, že by mu vytoužené ticho mohl nějak zařídit. Účetní byl v Plané výraznou postavou. Podmračený muž, který rád nosil tmavé oblečení a věnoval se magii. Po jeho smrti údajně byly k vidění v jeho vile nevysvětlitelné jevy.

V Praze dosud žije Brabencova neteř. Dnes devadesátiletá Miloslava Hrušková. Je jediným člověkem, který by mohl ještě po letech o Kafkovi v Plané něco nového sdělit.
„Bylo mi sedm let, když jsem se do Plané přistěhovala. To už tam Kafka dávno nebyl. O jeho přátelství se strýcem proto ani nic nevím,“ poznamenala Hrušková.

Po návratu do Prahy psal Kafka v dopisech o pobytu v jižních Čechách. „V Plané se mi, až na několik spočitatelných přerušení, dařilo velice dobře. Až ke konci jsem byl docela rád, že odjíždím,“ stálo v nich. Své přítelkyni Mileně Jesenské se mimo jiné chlubil, že i přes nemocné plíce mohl třeba hodinu i více štípat dříví, aniž by se unavil.

Spisovatel často chodil na procházky do krajiny. Přesto, že trpěl tehdy ještě nevyléčitelnou tuberkulózou, cítil se dobře. „Pobyt v Plané třikrát přerušil několikadenním pobytem v Praze. Po návratu z druhé cesty psal Maxu Brodovi, že rozdělení života na několik dní ve městě a několik měsíců na venkově by pro něj bylo to pravé,“ cituje Josef Čermák Kafkovu korespondenci, adresovanou příteli Brodovi.

Kafkovou celoživotní vášní byly ženy. Jeho pozornost upoutaly i ty, které v Plané žily nebo si zde užívaly na letních bytech.

„Tloustnou až v pozdním věku a kyprá je jen tu a tam mladá dívka. Ženy jsou však hubené, hubenost, do které se člověk může zamilovat pravděpodobně jen zdálky, ženy, které se nezdají nikterak nebezpečné, a přece jsou nádherné,“ svěřoval se spisovatel v dopise Brodovi.

Odstraňoval detaily

Je jisté, že Franz Kafka v Plané román Zámek dokončil. Byl sice známý tím, že psal své texty útržkovitě a později je upravoval a zbavoval konkrétních detailů, román Zámek je ale zřejmě výjimkou. V Plané rozepsaný text autor piloval a mohl do něj promítnout reálie, které tam poznal. Jen těžko by je mohl tak přesně zaznamenat předtím, než do obce přijel.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video