Po napsání spalte

Brněnský editor Pavel Tomeš píše o tom, jak začít psát.

Při čtení knižních doslovů jsem si všiml, že se v životech slavných spisovatelů opakují jisté vzorce chování, které zaručeně vedou k literárnímu úspěchu. Rozhodl jsem se je přehledně shrnout pro všechny, kteří by snad ještě stáli o tento komplikovaný způsob, jak se proslavit.

Pro začátek zajděte za svým psychiatrem a společně vyberte nějakou zajímavou duševní poruchu, která by vysvětlovala vaši kreativitu a svérázného ducha. Více než jakékoliv literární sklony hrají důležitou roli sklony k alkoholismu, výhodou je i neradostné dětství nebo zkušenost třídního otloukánka. Pro literární úspěch je také potřeba být dostatečně „rozervaný“. (To je důvod, proč se slavným spisovatelem obtížně stávají ženatí muži, kterým manželky neustále bez varování vyhazují staré oblečení.)

K psaní by vás měla dovést nějaká náhoda, to je velice důležité. Ideální je přijít jednoho dne domů z práce a zničehonic zjistit, že jste napsali třísetstránkový román. Nesmí vás to ale zaskočit a musíte okamžitě upadnout do těžkých depresí a nějaký čas se utápět v nekonečných pochybnostech a tvrdém alkoholu. Nakonec je nutné, abyste poslali svůj román do dvaceti nakladatelství, která vás všechna odmítnou. Nesmíte pak ale usnout na vavřínech a musíte upadat do stále hlubších depresí a taky začít mnohem víc chlastat. Výhodou je i nějaká ta nešťastná láska, ale nezapomínejte, že vaše srdce musí patřit celému lidstvu. (Je proto dobré být registrován v programu dárců orgánů.)

Umřít musíte tragicky nebo aspoň v chudobě. Předtím ale ještě musíte udělat jednu velice důležitou věc, abyste dodali svému literárnímu odkazu váhu. Musíte poprosit přítele, aby celé vaše dílo spálil. Stačí už jen doufat, že spálí skutečně vše a nic si neponechá, aby později nevznikly o vaší genialitě žádné pochybnosti.