Po noční do školních lavic. Spánek počká

Jsou dospělí, a přesto chodí do školy. Před osmou hodinou ráno sedí u počítače a čekají, až Ostravská univerzita spustí zápis předmětů. Čeština, psychologie, programátorství. Takové předměty budou v novém školním roce studovat. Někteří jednou týdně, jiní třikrát. Podle toho, zda studují večerně, či dálkově.
„Proč je to tu dvakrát?“ přemýšlí Lucie Kačorová, maminka dvou dětí a učitelka v mateřské škole, a s přimhouřenýma očima zkoumá obrazovku. Stejně jako každý jiný prvák poznává nástrahy systému univerzity v Ostravě, kam
v září nastoupila.

Ráno připravit svačiny, v noci šprtat

„Za sebou mám úspěšně absolvovaný vstupní test informatiky, kde jsme museli předvést, co umíme s počítačem,“ popisuje Kačorová, která test zvládla napoprvé, a v kapse má tak i první zápočet. Z toho, co bude dál, má ale obavy. „Mám čtyřletou dceru a sedmiletého syna, takže nepočítám, že to bude jednoduché. Školu ale potřebuji ke své práci. Mám spolehlivého manžela, který vždy pomůže,“ říká Kačorová.
Do školy nastoupila i její kolegyně Martina Majdová. „Na školu jsem se chtěla připravit co nejlépe, a tak jsem si objednala přípravný kurz, snad mi
k něčemu byl,“ doufá Majdová. Zatímco ony dvě do školy právě nastoupily, Lenka Böhmová už se rok může pyšnit magisterským titulem.
„Na rovinu říkám, že to bylo hrozné a jsem ráda, že už mám státnice za sebou. Od rána do odpoledne práce, pak rodina a v noci jsem se učila. Kolikrát jsem jednou rukou připravovala snídani a druhou otáčela stránky skript, když jsem si učivo chtěla alespoň pročíst,“ popisuje nabité dny a noci Böhmová.

Máma má titul, na řadě je táta

Vysokou teď pro změnu studuje její manžel. „Moc dobře vím, jak je těžké překonat únavu z práce a k tomu se starat
o dvě dcery, takže se snažím mu co nejvíce ulehčit,“ říká Böhmová.
Slzy a bezesné noci. Tak popisuje své studium při práci třicetiletá Jana Staňková. Příští rok ji čekají státní zkoušky
v Ostravě. „Už aby to bylo. Jsem z toho nervózní. Nejde ani tak o to učení, tomu pár nocí obětuju. Vadí mi, že se stále málo vyznám v tom školním systému. Všechno se dělá přes internet a na internet vás i odkážou vyučující a spolužáci. Já s tím ale mám docela problém. Bojím se, že studium zmařím jedním špatným kliknutím,“ uvádí Staňková.
Rostislav Źolty studuje při práci školu denně. Letos bude inženýr na Vysoké škole báňské. Občas se stane, že musí na přednášku přímo ze šichty. „Nebylo neobvyklé, že jsem
z noční usedl do posluchárny. Nespal jsem i více než den,“ popisuje Źolty. Při studiu dostal nabídku a chytil se jí. „Našel jsem si práci a nastoupil v počítačové firmě. S nástupem školy bylo času čím dál méně. I tak se nějaká hodina na cvičení nebo posezení
s přáteli najde,“ tvrdí Źolty.