Vědci ale už dlouho pátrají, kdy a kde přepředek všech těchto jazyků vznikl. Odpověď nyní možná přinesl výzkum Quentina Atkinsona z novozélandské univerzity v Aucklandu.
Paradoxně Atkinson sám není lingvista, ale evoluční biolog. A řešení dávné záhady mu pomohly najít počítačové modely, které se používají při sledování epidemií nebo stopování evoluce DNA.
Z dávné Anatolie
Dnes existují dvě rozšířené hypotézy o původu proto-indoevropského jazyka. Jedna tvrdí, že vznikl ve střední Asii někdy před šesti tisíci lety a postupně se rozšířil po celém světě. Druhá teorie říká, že se tak stalo ještě o pár tisíc let dříve, kdy se jazyk společně se zemědělstvím zhruba před devíti tisíci roky vydal do světa z dnes turecké Anatolie. Tento vášnivý spor nedokázala rozsoudit ani archeologie, protože různé nálezy podporují obě verze. Počítačové simulace ovšem nikoli.
„Našli jsme přesvědčivou podporu pro anatolský původ,“ píše Atkinsonův tým ve studii pro magazín Science. „Čas i kořeny indoevropského jazykového stromu souhlasí se zemědělskou expanzi z Anatolie, která započala někdy před 9500 až 8000 roky.“
Nákazy i DNA
Vědci nyní nejdříve vybrali z jednotlivých jazyků podobně znějící slova, a potom pomocí modelu na simulaci mutací v DNA sledovali, za jaký čas se změnila do dnešní podoby. Zjistili, že by to trvalo zhruba osm tisíc až skoro deset tisíc roků. Potom do dalšího modelu na sledování šíření nákaz zadali současnou polohu dnešních indoevropských jazyků. A výsledek ukázal, že by měly pocházet z Anatolie.
Ne všichni odborníci ale s takovými výsledky souhlasí. Zdůrazňují, že indoevropské jazyky mají rovněž podobné výrazy pro vozy, koně či včely – a jejich nejstarší známý výskyt je v okolí Černého moře. Údajně to také znamená, že jazyky se nemohly oddělit dřív, než například dvojkolové vozy vůbec vznikly. A jejich nejstarší nálezy jsou mnohem mladší než obdělávání polí.
