obusu a zahlásí například, že jede na stanici Pod Puklí, tak řidič ví, že si kupuje lístek do Místku k policejnímu ředitelství. Stojí tam i stejnojmenná hospoda. Mnohé autobusové zastávky se jmenují také po zemřelých lidech i vymřelých rodech, hostincích, které už neexistují, obchodech, které zanikly, historických názvech, které nikdo nepamatuje.
Zastávka autobusu Řezáč v Janovicích nedaleko Frýdku-Místku má název po kováři Řezáčovi. Je už mrtvý, ale v bývalé kovárně dodnes žije dvaaosmdesátiletý syn řemeslníka s manželkou.
„Tchán tady měl kovárnu. Dožil se čtyřiadevadesáti let,“ říká Miloslava Řezáčová. Vypráví, že po válce stávaly na místě dnešní zastávky nejprve náklaďáky, které vozily také pasažéry. „Byl tady přístřešek pro vozy a řidiči někdy v kovárně přespávali,“ vzpomíná osmdesátiletá Řezáčová.
Když začaly jezdit přes Janovice autobusy, obec postavila velkou dřevěnou čekárnu a nazvala ji Řezáč. Teprve před asi třemi roky ji zbourala a místo ní postavila moderní, prosklenou zastávku.
Už několik let se kvůli zastávce Řezáč lidé z Janovic hádají, hlavně při jednáních zastupitelstva. Přímo u ní, vedle Řezáčových, totiž bydlí otec slavného hokejisty NHL Pavla Kubiny. Žili tam i jeho prarodiče. Babička tam měla mlékárnu. Václav Kubina přišel s nápadem, aby se zastávka nejmenovala Řezáč ale Kubina. Pak začal usilovat o to, aby vedení obce přesunulo nástupiště dál od jeho domu, protože mu překáží a obtěžuje ho. „Přejmenování zastávky si lidé nepřejí. I zastávka Chovanec se jmenuje pořád stejně, i když Chovanec je asi dvacet let mrtvý. O změně názvu vůbec neuvažujeme,“ říká starosta Janovic Alois Poloch. O přejmenování prý oficiálně s Kubinou nejednali, ale posunutí už zastupitelé řešili. Kubina se k věci nechtěl vyjadřovat.
Baráková bouda
Zastávka autobusu Baráková bouda je ve Frýdku-Místku, v Palkovické ulici směrem do Palkovic. Z jedné strany je les, z druhé střední škola zemědělská a lesnická, dětský domov a průmyslový areál, ve kterém je stanice LPG, autoškola, vrakoviště. Jinak jsou tam pole a několik domů. Většina lidí, které Sedmička oslovila, vůbec netušila, proč se zastávka jmenuje Baráková bouda. Výjimkou je Pierre Stružka. Bydlí nedaleko zastávky v domě po rodičích, který opravuje. „Otec mi vyprávěl, že tady byly jednopatrové zemědělské usedlosti, kterým říkali barákové boudy, v nářečí budy,“ vypráví Stružka, který dostal v těchto končinách nezvyklé křestní jméno po významném francouzském matematikovi Fermatovi. Jedna z takzvaných barákových „bud“ bylo zřejmě i stavení Stružkových. „Je to starý barák s velmi hlubokými základy. Že to byla baráková buda se domýšlím podle toho, co jsem slyšel od otce,“ dodává Stružka. Jeho otec Oldřich byl matematik, vědec a dlouholetý vězeň komunistického režimu. Stružka si vzpomíná, že zastávka dříve bývala asi o sto metrů dál směrem do Palkovic. „Když tady vznikla střední zemědělská škola, město zastávku přesunulo, aby to měly děti blíž do školy,“ dodává Stružka.
Kopec ve tvaru husince
Mistr Jan Hus ve sviadnovském Husinci nikdy nebyl. Že má název zastávky i střed vesnice, která je asi dva kilometry od Frýdku-Místku, něco společného s husami, se proto domýšlejí všichni. Ani starousedlíci však nedokážou říct, co přesně název znamená.
„Žádný větší chov hus tady nikdy nebyl,“ shodují se dva důchodci, kteří žijí ve Sviadnově celý život. Zdeněk Gajdušek, který bydlí kousek od zastávky, svou teorii má. „Slyšel jsem, že název Husinec je podle malého místního kopce nebo návrší, který kdysi někomu tvarem připomínal husí trus. A husinec přece znamená husí hovínko,“ říká Gajdušek.
Nejstarší hostinec ve vsi který začal fungovat v předminulém století, se jmenoval také Husinec. Teď je tam bistro Na Husinci. Současný majitel Radim Novotný slyšel o názvu Husinec jiný příběh. „Kdysi tady krajina vypadala trochu jinak a prý přímo tady tekla řeka. A v té se ráchaly místní husy. Proto Husinec. Tak jsem to slyšel,“ říká hospodský.
U smuteční vrby
Zastávce U vrby ve Skalici dala název smuteční vrba. „Pamatuji si, že vrba tam rostla, už když jsem byl malý kluk. Když zestárla, vysadila obec novou, aby se tradice zachovala a název měl smysl,“ vypráví předseda osadního výboru Skalice Stanislav Vašík.
Místecká zastávka Na Veselé se jmenuje podle starého zájezdního hostince z osmnáctého století, který se však už asi třicet let jmenuje U Křivého psa. Kromě zastávky Na Veselé zůstala v Místku i stejnojmenná ulice. Že název vznikl podle hostince, už lidé většinou nepamatují. „Mělo by se to tady jmenovat U Křivého psa. Proč je to Na Veselé, nevím. Že by proto, že je tu veselo? To mi ale připadá jako nesmysl. Jsme přece na sídlišti Slezská a tady fakt moc veselo není,“ zamýšlí se Roman Habarta a poukazuje na to, že na sídlišti je spíš hluk a nepořádek. Je mu jedno, jak se zastávky jmenují. „Hlavně, že autobusy jezdí a včas,“ říká.
Název místecké zastávky Pod Puklí zní záhadně. Jmenuje se tak také ulice a hospoda. Většina lidí neví, jak název vznikl. Historik Jaromír Polášek má jednoduché vysvětlení. „Je to podle návrší Pukla,“ vysvětluje Polášek.
Nedaleko Veselé v Místku je zastávka Nový byt. O původu tohoto názvu dotázaní cestující nic neví. Jsou tam starší domy s obchody v přízemí, kde se prodává bižuterie, galanterie, a cestovní a advokátní kancelář a jiné. Žádné nové byty. „Vzpomínám si, že tam byl kdysi obchod s nábytkem, který se tak nějak jmenoval. Asi proto dostala zastávka tento název. Když nábytek skončil, nikdo to už neřešil,“ říká Jana Smekalová ze sídliště Slezská.
Jaromír Walaski, manažer osobní dopravy ČSAD Frýdek-Místek uvádí, že není dobré měnit často názvy zastávek.
„Změny jsou spíše výjimečné a děláme je po dohodě s městem jen při velkých úpravách jízdních řádů, což je jednou za rok v prosinci,“ říká Walaski. Kdyby se jména zastávek každou chvíli měnila podle toho, co kde zanikne nebo vznikne nového, cestující by z toho podle něho byli zmateni. Na jednu změnu město v poslední době přistoupilo – zastávka Hypernova se změnila na Albert Hypermarket.
Autobusy ve Frýdku-Místku začaly jezdit v roce 1967. „První linka vedla mezi Frýdkem a Místkem a na městský hřbitov. Lidé tehdy jezdili za šedesát haléřů,“ přibližuje Polášek. Úplně nejstarší autobusová linka jezdila krátce před první světovou válkou mezi místeckým náměstím, Frýdkem a vlakovým nádražím. „Za první republiky bylo autobusové stanoviště se zastávkami na místeckém náměstí, podobně tomu bylo ve Frýdku,“ dodává Polášek. Po válce stály autobusy v Místku před dnešním Čedokem.
