Podzemní kryty chátrají | E15.cz

Podzemní kryty chátrají

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Bývalé kryty civilní obrany leží ladem. Místnosti bez oken těžko hledají uplatnění.

Jejich vybudování a údržba spolkly miliony korun. Kryty civilní obrany ve sklepech opavských obytných domů, pod velkými podniky i školami musely být desítky let v pohotovosti, aby mohly chránit především politické funkcionáře v případě válečného útoku. Nikdy se nepoužily. Před několika lety je město vyřadilo z evidence.
Kompletně vybavený kryt s velitelským stanovištěm celého okresu skrýval suterén dnešní Střední školy průmyslové a umělecké na Praskově ulici. „Byl určený pro řídící funkcionáře, pro štáb okresu. Dělali jsme tam pravidelné kontroly a revize, doplňovali a obnovovali vybavení, prováděli tlakové zkoušky,“ vzpomíná bývalý náčelník štábu civilní obrany okresu Opava Otto Uvíra.
Dnes se v krytu hromadí nepotřebné věci. „Vůbec jej nevyužíváme, je to vlhké, nevětratelné místo. Kvůli vlhkosti tam nemůžeme ani nic skladovat. Jsou tam jen věci, které už nevyužijeme a vyvážíme je pryč,“ říká ředitel školy Dušan Galis.
Podobně dopadly i kryty pod domy ve staré opavské zástavbě, například na Lidické, Mírové či Krnovské ulici. Staly se společnými prostorami majitelů bytů. Jejich přebudování na běžné sklepní místnosti stojí hodně peněz, a kryty proto zůstaly tak, jak je město opustilo.

Omezená kapacita

Dřevěné lavice, sociální zařízení, speciální ventilace, ale i krumpáče, zdravotnické pomůcky, hasičské přístroje či zásoby jídla a vody musely být v každém krytu civilní obrany. V případě vyhlášení vzdušného poplachu měly být do hodiny schopné přijímat lidi.
„Začaly se budovat v šedesátých letech. Některé zůstaly po válce, Opava byla důležitým střediskem Sudet a Němci je tu budovali. Ty se jen upravily. Poslední se stavěly ještě v osmdesátých letech,“ vzpomíná bývalý náčelník štábu civilní obrany Otto Uvíra.
Tlakuvzdorné místnosti bez oken s tlustými betonovými, železem vyztuženými stěnami vznikaly ve sklepech továren i obytných domů. Třeba pod Ostrojem, bývalou Galenou, Braneckými železárnami nebo v zástavbě na Hrnčířské, Rooseveltově či Jateční ulici.
Každý kryt měl svého velitele, požárníka i zdravotníka. Díky pravidelným cvičením věděli, jak přijímat lidi i jak se chovat v krytu. „Třeba velitel musel podle počtu lidí hlídat, jak dlouho tam mohou být, aby se neudusili kvůli nedostatku kyslíku,“ vypráví Uvíra.
V každém krytu byl únikový východ, který vedl pod zemí. Přívod čistého vzduchu měla zajistit ventilace s filtry. Ta měla i ruční pohon. Kdyby vypadl proud, ukrytí lidé by se museli střídat v točení klikou. Nechyběla ani telefonní linka.
Počet míst byl omezený. Kryty byly určené především pro místní funkcionáře, některé i pro běžné lidi. „Protože kapacita nestačila, existovalo nařízení, že v době ohrožení se budou ve sklepech stavět takzvané jednoduché kryty,“ říká Uvíra. Lidé by si vyztužili sklepy podpěrami a místo ventilace použili komínky s pískovým filtrem.
Údržba stála spoustu peněz. „Nikdy se nic nepoužilo, ale všechno muselo být funkční. Tak se například vyhazovaly staré nepoužité filtry a kupovaly se další,“ dodává Uvíra.

Dnes: útěk z města

I když studená válka a s ní spojená hrozba skončily před dvaceti lety, město se o kryty staralo až do roku 2006. Pak je vyřadilo z plánu ochrany obyvatel. „Už neměly opodstatnění. Údržba byla drahá. Důvodem byl i jejich stav, začala pracovat vlhkost a plíseň,“ vysvětluje Jiří Stehlík z oddělení havarijního a krizového řízení opavské radnice.
Dnes je hrozbou terorismus a každá koncentrace lidí je nežádoucí. „Dává se přednost volnému, individuálnímu ukrytí obyvatel. Spíše směrem ven z města,“ říká Stehlík.

Nouzový domov? V evakuačním centru

Nouzové ubytování pro více než tři stovky lidí může poskytnout opavské evakuační centrum. Je jediné v republice a poslouží těm, kteří přijdou o domov kvůli povodni, výbuchu plynu nebo požáru. Je k dispozici od září.
„V roce 2007 jsme se přesvědčili, jak problematické může být ubytování evakuovaných lidí. Ukázalo se, že evakuační centrum je potřeba,“ říká Jiří Stehlík. Před dvěma lety radnice kvůli povodni musela evakuovat čtyřicet lidí. „Máme dohodu o ubytování s univerzitou. Ale byl pátek večer, studenti měli na pokojích osobní věci a byli doma. Naštěstí jsme sehnali místa ve vojenské ubytovně,“ popisuje situaci Stehlík.
Evakuační středisko vzniklo v areálu magistrátu v Krnovské ulici. Sedmdesátka lůžek je připravena k okamžitému použití, více než dvě stovky dalších čekají složené ve skladu. V evakuačním centru je sociální zařízení, oddechová místnost, lékařský pokoj i místo pro policii. A také spací pytle, oblečení, ručníky, nářadí či stany pro vybudování stanového městečka. „Máme i nakládací rampy, abychom mohli bez problémů přijímat další humanitární materiál,“ dodává Stehlík.
Většina humanitárních zásob jsou starší věci. Magistrát je získal od opavské záchranky, která rušila část zásob pro krizové situace, z armády či od Českého červeného kříže. Něco pochází i ze zrušených krytů civilní obrany. „Každou věc jsme museli vzít, prohlédnout, případně opravit, očistit nebo natřít,“ líčí Stehlík.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.