Stříbro v extralize, finále evropského Poháru mistrů a bronz na světovém florbalovém šampionátu ve Finsku. Lepší rok si florbalový obránce Vítkovic Jan Jelínek ani snad nemohl přát. „Letos bych chtěl přidat domácí titul s Vítkovicemi,“ říká jedenadvacetiletý Jelínek.
Jak budete vzpomínat na loňský rok?
Jako na rok, který byl nesmírně úspěšný, nemusí se opakovat a který byl i fyzicky a psychicky náročný.
Český tým na nedávném mistrovství světa ve Finsku vybojoval bronzové medaile. Na turnaji jste se dostali ale i do krizové situace a málem do bojů o medaile ani nepostoupili.
První dva zápasy na světovém šampionátu s Itálií a Japonskem jsme bez problémů zvládli. Ale v posledním utkání ve skupině s Nory jsme už vyhrát nedokázali. Naštěstí nám ale i remíza stačila k postupu. Ve čtvrtfinále jsme hráli s Estonskem, o kterém jsme věděli, že se stále zlepšuje a že všechno podřizují jen mistrovství světa. Brzy jsme prohrávali, ale závěr jsme zvládli a postoupili po samostatných nájezdech. Někdo si řekne, že jsme postoupili jen s odřenýma ušima, ale jak Norové, tak Estonci mají ve svých kádrech hráče, kteří hrají špičkové evropské soutěže. Florbal se hodně vyrovnává.
Reprezentační kouč Tomáš Trnavský nevzal na šampionát zkušeného Radima Cepka. Jak to tým přijal?
Brali jsme to jako fakt a rozhodnutí trenéra, který na to má právo. Pro mě to znamenalo, že nikdo nemá místo v reprezentaci jisté. Je to motivace tvrdě makat dál a výkonnostně se posouvat.
Národní tým tvoří hlavně hráči z Ostravy a Prahy. Jak to vypadá v kabině?
Táhneme za jeden provaz. Když ale třeba Ostravák jede výtahem, kde jsou další tři Pražáci, pěkně od nich schytá pár narážek, ale je to tak i opačně. Vždycky je to ale sranda a nikdy to nepřesáhlo mez únosnosti.
Hrajete na postu obránce. Když se na vás člověk dívá, vidí parametry hokejisty. Hokej jste nezkoušel hrát?
Chtěl. Už jako kluk. Můj problém byl ale ten, že jsem neuměl bruslit. Jednou přišla mamka domů, že mě přihlásila na florbal. Já ani nevěděl, co to je. Když jsem se ale dozvěděl, že se to hraje hokejkou, měl jsem radost.
Co vy a zahraničí?
Ano, jednou bych chtěl odejít do nějaké zahraniční ligy, ale pro mě je podstatná škola. Letos budu končit bakalářské studium, a tak, i kdyby nějaká nabídka přišla, odmítl bych ji.
Je nějaký hráč v české lize, proti kterému nerad hrajete?
Proti současnému kapitánovi národního týmu Milanu Fridrichovi. Jen těžko se odstavuje od balonku. I kdybychom mu viseli na zádech dva, tak vždycky akci nějak zakončí.
Po lehkém útlumu, který Vítkovice prožily po návratu z Poháru mistrů, to vypadá, že se před extraligovým play-off zlepšujete. Přijímáte roli favorita soutěže?
Herní výpadek jsme měli i v loňském ročníku. I letos jsme se z Poháru mistrů vrátili a mysleli si, že každého soupeře porazíme o patnáct branek. To se ale nestalo a několik zápasů jsme vůbec nezvládli. Teď už jsme ale z krize venku a věřím, že na konci ligy budeme slavit mistrovský titul.
