Pokud známé rčení míní jen duševní stránku, doplnil bych je o větičku … a jak se cítí. V tom případě není adrenalinové babičce Olze Alexové z Chomutova pětaosmdesát, ale o půl století míň. Její kondice, ale i odvaha pro skoky střemhlav do propasti a další kousky jsou obdivuhodné. Když jsem jí v sobotu na narozeninové oslavě přál za Sedmičku pevné zdraví do dalších let, uvědomil jsem si, že na osm a půl křížku vůbec nevypadá. Hádal bych jí o patnáct let méně. Není to jen její mladistvý vzhled, ale i radost a smích, které v jednom kuse rozdává. A jsme zpátky u původního přísloví. Cítí se mladší, proto tak i působí. Lidé často žehrají na přibývající léta. I já si tu a tam postesknu, že se mi blíží abrahámoviny. Když jsem to paní Alexové řekl, s úsměvem odpověděla, že jsem teprve v polovině jejího věku. To je fajn, oddechl jsem si. Pak jsem si ale uvědomil, že chci-li se dožít vysokého věku, musím se víc hýbat. Zatím se totiž cítím mladší jen duševně.
Pohyb, pohyb
Člověk je tak starý, na kolik se cítí. To praví přísloví.
