Poklady svitovského archivu aneb Když na ceduli stálo Gottwaldov
Pravěké, starověké i středověké dějiny Zlína už Sedmička svým čtenářům přiblížila. Moderní dějiny spojené s názvem Gottwaldov však zůstávaly mírně stranou. Sedmička se proto vydala do archivu a připravila dvoustranu plnou unikátních snímků, které čeká stěhování. Jejich vznik měl často širší historický kontext.
Střípky z historie
V roce 1945 ve vedení zestátněných zlínských továren získali převahu komunisté, kteří fakticky převzali i radnici. Po převratu v únoru 1948 komunisté prosadili, že od 1. ledna 1949 se bývalé Baťovy závody musí přejmenovat na Svit. A ze Zlína se stal Gottwaldov.
Ve městě byl stále silný průmysl a stalo se i administrativním centrem jihovýchodní Moravy. Velkou podporu zde měly reformy v roce 1968. Po sovětské okupaci v srpnu téhož roku byli přívrženci reforem vyloučení z vedení města, podniků či škol. Museli se odmlčet na více než dvacet let. Demonstrace proti obnovení pevné komunistické linie v srpnu 1969 ve městě tvrdě potlačili.
Po všechny ty roky pokračoval dál rozvoj města. Od čtyřicátých let přibývaly rozsáhlé obytné čtvrti, v městském centru vyrostla reprezentativní budova divadla. Kulturní život obohatilo muzeum, divadlo v roce 1946. Téhož roku i symfonický orchestr. Zoologická zahrada vznikla v roce 1948, galerie výtvarných umění o pět let později.
K cestám na všechny kontinenty se vypravila z města známá dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Zdejší filmové ateliéry proslavili režiséři Karel Zeman a Hermína Týrlová, jejichž filmy se promítaly i daleko v zahraničí. Od roku 1961 se ve městě každoročně konají festivaly filmů pro děti.
Širší vzdělání začala poskytovat od roku 1960 technologická fakulta, ze které se později zrodil základ pro Univerzitu Tomáše Bati. Když se v listopadu 1989 hroutil komunistický režim, Zlíňané si vynutili návrat původního názvu města, které od 1. ledna 1990 opět nese jméno Zlín.
Opustí snímky Zlín?
Sedmička přináší série fotografií z let 1947-1965, které ilustrují zajímavé historické momenty. Snímky jsou majetkem Moravského zemského archivu v Brně. Pocházejí z takzvaného svitovského archivu, který je dosud uložený ve 32. tovární budově ve Zlíně. Letos se má archiv stěhovat do vhodnějších prostor. Otázkou je, jestli zůstane spojený s baťovskou částí archiválií, pro které se našlo místo na zámku Klečůvka, kde sídlí Státní okresní archiv Zlín. Nebo jestli dokumenty z let 1948-1990 převezou do Brna.
S druhou možností mnozí Zlíňané nesouhlasí, a tak jednání pokračují. „Stěhování části svitovského archivu do Brna ještě není definitivní. Máme stále zájem na tom, aby i tato část archivu zůstala ve Zlíně a v tomto duchu jednáme s Moravským zemským archivem. Zároveň ale říkám, že hledáme to nejlepší řešení pro tyto cenné dokumenty. To, kde budou umístěné, musí především prospět jim, jsou totiž opravdovým historickým pokladem,“ prohlásil primátor města Zlína Miroslav Adámek.
Ředitelka Moravského zemského archivu Kateřina Smutná však přichází s protiargumenty. „Je pro nás finanční zátěž platit nájem v cizích prostorách, když můžeme archiválie uložit u nás. V dnešní době moderních technologií a internetu nebude pro badatele problém vyhledat si všechno potřebné i na dálku,“ uvedla Smutná.
Archiválie budou nové dostupné v digitální podobě. Navíc podle Kateřiny Smutné by mohli zájemci studovat dokumenty Svitu i v Klečůvce. „Podle požadavků badatelů budou z brněnského depozitáře půjčovány,“ přislíbila Smutná.
Zlínský historik Zdeněk Pokluda upozorňuje, že ve svitovském archivu je asi dvacet tisíc fotografií, což je ohromně bohatá obrazová kronika Zlína a okolí skoro za padesát let.
„Pokud by to ze Zlína odvezli, tak nastane něco jako informační katastrofa, protože nebudeme moci obrazově dokumentovat hospodářství, školství, kulturu, zdravotnictví, výstavbu,“ bojí se Pokluda. Podle něho se Zlíňanům před očima trhá informační celek Baťa-Svit, vnitřně propojený a mimořádně cenný svou úplností.