Policie nedala radikálům šanci

Extremisté, studenti, těžkooděnci a koncert. To byl 17. listopad 2009 na Národní třídě.

Kam se předseda Dělnické strany Tomáš Vandas hne, následují ho tři až čtyři bodyguardi. I ti se možná šli na Národní třídu „jen tak projít“, jak je vyzýval v Dělnických listech. Lidí, kteří dorazili „náhodou“, je ve dvě hodiny odpoledne u Národního divadla asi tři sta. Vandas řeční a jeho příznivci mu nadšeně přizvukují. Naproti u kavárny Slavia na jeho slova reagují příslušníci iniciativy Studenti proti rasismu. „Žádný prostor fašismu,“ line se z jejich amplionu.

Ti, kteří přišli na happening s názvem Mejdan pro všechny showdruhy, mají smůlu. V soutěžení jim překáží desítky radikálů, policistů i zvědavců.

Po půlhodině magistrátním úředníkům dochází trpělivost. Policie dává Vandasovi dvě minuty na rozpuštění shromáždění. Ten pod hrozbou policejního zásahu kapituluje. Jeho stoupenci před třetí za skandování hesel jako „Češi, pojďte s námi!“ odcházejí na Újezd. Cestou napadnou fotografa i muže, který se ho zastal.

Na Výtoň a ani o krok dál Přestože se zdá, že na Újezdě akce skončila, většina extremistů zamíří zpět na Národní. Policie je ale nepustí, proto vyčkávají v okolních ulicích.

Ve čtyři hodiny začíná pochod příznivců ultrapravice. Kráčí vstříc vzpomínkovému průvodu z Albertova. „Podívej, tohle jsou novodobí náckové,“ říká malému dítěti matka a ukazuje na členy ultrapravice. Někteří z nich ani neví, kam jdou. „Půjdeme prostě za těma vepředu,“ ozývá se z davu.

U Výtoně těžkooděnci zatarasili cestu. Několik extremistů to bere jako výzvu ke střetu. Na policisty stojící na náplavce létají kameny. Kopou do policejních aut a křičí „Nic než národ!“ Mezi radikály vzápětí přistanou policejní dělobuchy.

Zatímco těžkooděnci na Výtoni a Karlově náměstí zatýkají desítky extremistů, oficiální průvod z Albertova bezpečně dojde na Národní. Koncert pro tisíce lidí může začít.