Důchody výrazně rostly, senioři to ale nepocítí. Tohle je hlavní důvod
- Průměrný důchod je dnes výrazně vyšší než před dvaceti lety.
- Přesto mnoho seniorů říká, že si v běžném životě nepolepšili – naopak.
- Vysvětlení leží v inflaci a ve struktuře výdajů, která se u důchodců liší od zbytku populace.
Při pohledu na statistiky to vypadá jasně: důchody za posledních dvacet let výrazně vzrostly. Realita v obchodech, u plateb za energie nebo u nájmu je ale často jiná. Právě tento rozpor vysvětluje, proč se mnoho seniorů cítí finančně hůř než dřív, i když jejich důchod na papíře roste.
Proč zvýšení důchodu lidé často nepocítí?
- Důchody se nominálně zvýšily téměř 2,6krát.
- Po zohlednění inflace reálně vzrostly téměř o 38 procent.
- Senioři ale čelí vyšší osobní inflaci než zbytek populace.
- Nejvíce zdražilo bydlení, energie a potraviny, tedy hlavní výdaje důchodců.
Jak rychle skutečně rostly důchody: čísla od roku 2006 do roku 2025
Částka starobního důchodu závisí na celém průběhu pojištění žadatele o důchod, přičemž samotná výpočtová formule byla v posledních dvaceti letech každoročně mírně odlišná. V přiložené tabulce je uveden průměrný starobní důchod od roku 2006. V roce 2025 je uveden průměrný starobní důchod za září, v ostatních letech vždy za prosinec příslušného roku.
Podívejte se, jak se vyvíjel průměrný starobní důchod v Česku od roku 2006 – nominálně a po zohlednění inflace.
Vyšší důchod na papíře, dražší život v realitě
Uvedený nominální růst průměrného důchodu během let 2006 až 2025 byl značný, jak lze vidět v tabulce výše. Necharakterizuje však životní úroveň penzistů pobírajících průměrný důchod v jednotlivých letech, protože se během nich zvyšovaly ceny zboží a služeb. Jak zjistit reálný růst průměrného důchodu? Je nezbytné zohlednit inflaci.
Ve druhé tabulce je uvedena roční inflace za celé roky 2007 až 2024, zatímco u roku 2025 je zahrnuta inflace za první tři čtvrtletí. Údaje začínají rokem 2007, protože jde o první celý kalendářní rok, v němž se průměrný starobní důchod začal vlivem inflace reálně znehodnocovat. Tabulka obsahuje roční míru inflace i kumulovanou inflaci počítanou od roku 2007.
kumulovaná inflace – vlastní výpočet autora
Co znamená kumulovaná inflace?
Ze druhé tabulky je patrné, že během let postupně stoupala kumulovaná inflace, která zohledňovala inflaci v předchozích letech.
- Např. pro rok 2008 činí kumulovaná inflace 9,276 procenta a vypočítala se jako (1,028 × 1,063, v procentech), např. v roce 2011 činí již 14,153 procenta a vypočítala se jako (1,028 × 1,063 × 1,01 × 1,015 × 1,019, v procentech).
Kumulovaná inflace za roky 2007 až 2025 činí 87,1 procenta. To znamená, že částka z prosince 2006 ve výši 10 000 korun má při zachování stejné kupní síly v září 2025 hodnotu 18 710 korun.
O kolik si senioři skutečně polepšili a proč to nestačí
Jak lze vidět v první tabulce, průměrný důchod z prosince 2006 činil 8 187 korun a kumulovaná inflace za období 2007 až 2025 činila 87,1 procenta. Pro zachování stejné kupní síly by tak průměrný důchod z prosince 2006 musel mít v září 2025 hodnotu 15 318 korun (8 187 × 1,871). Vzhledem k tomu, že je však průměrný starobní důchod v září 2025 ve výši 21 079 korun, tak reálná hodnota starobního důchodu dle průměrné inflace za celou ekonomiku stoupla o 37,6 procenta (21 079 : 15 318).
Bez valorizací by si důchodci výrazně pohoršili
V letech 2022 a 2023 byla v Česku vysoká inflace (15,1 procenta a 10,7 procenta), reálnému poklesu státních důchodů zabránily nejenom každoroční pravidelné lednové valorizace, ale i mimořádné valorizace v průběhu roku. V roce 2022 proběhly dvě mimořádné valorizace a v roce 2023 proběhla jedna mimořádná valorizace.
- od června 2022 se z důvodu mimořádné valorizace zvýšila procentní výměra důchodu o 8,2 procenta
- od září 2022 se z důvodu mimořádné valorizace zvýšila procentní výměra důchodu o 5,2 procenta
- od ledna 2023 se z důvodu pravidelné lednové valorizace zvýšila základní výměra důchodu o 140 korun a procentní výměra důchodu o 5,1 procenta
- od června 2023 se z důvodu mimořádné valorizace zvýšila procentní výměra důchodu o 2,3 procenta a 400 korun
Proč statistiky nevystihují skutečný život seniorů
Na první pohled to vypadá, že reálná hodnota průměrného starobního důchodu za posledních dvacet let stoupla poměrně výrazně. Ve skutečnosti je však tento růst nižší. Proč? Při výpočtu jsme zohledňovali roční inflaci za celou ekonomiku. Každý občan má však svoji vlastní osobní inflaci v závislosti na svém vlastním osobním spotřebním koši. Důchodci přitom mají svoji vlastní osobní inflaci zpravidla vyšší než ostatní občané. Proč? Protože nejvíce během let stouply ceny potravin a výdajů spojených s bydlením a chodem domácnosti (zejména energií) a právě tyto dvě položky přitom tvoří u důchodců nejvyšší výdajové položky a nejvyšší část jejich měsíčního rozpočtu.
Čísla ukazují, že důchody za poslední dvě dekády vzrostly i reálně. Pro mnoho seniorů se ale tento růst v běžném životě projevil jen minimálně. Rozdíl mezi průměrnou inflací a skutečnými výdaji domácností je hlavním důvodem, proč se řada důchodců dnes cítí finančně hůř než před lety, přestože jejich důchod roste.
