Velký vaječný pád. Amerika stlačila cenu na korunu za kus, Evropa včetně Česka tiše závidí
- Po drastickém 300procentním zdražení způsobeném ptačí chřipkou následoval strmý pád cen vajec v USA na pětiletá minima.
- Ke zlevnění přispěla Trumpova administrativa podporou biologické bezpečnosti a masivním dovozem.
- Evropa zůstává na rekordních cenách kvůli pomalé obnově produkce a obchodním bariérám.
Píše se únor 2025 a americký spotřebitel je zděšen. Jedno vejce se na tamním trhu obchoduje v přepočtu za cenu na prahu čtrnácti korun. Meziročně o 300 procent dražší americké vejce se stává globálním tématem a přitáhne i pozornost prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa spouští sérii akcí na jejich zlevnění.
Nyní, takřka o rok později, se zdá, že se zadařilo. Cena amerických vajec totiž předvedla neuvěřitelný obrat a zkraje roku je surovina po více než devadesátiprocentním propadu nejlevnější za posledních téměř pět let. Vývoj amerických cen tím zároveň ostře kontrastuje s evropskou a potažmo i českou realitou.
Vaječná bonanza
Ještě před zhruba jedenácti měsíci stál tucet vajec na americkém trhu podle statistik portálu Trading Economics i přes osm dolarů. Důvodem byla především ptačí chřipka, která na USA dopadla zvláště tvrdě a vyžádala si vybití desítek milionů nosnic. Výrazný pokles nabídky vajec se zároveň potkal se sezonní zvýšenou poptávkou v zimě roku 2025 a ceny vystřelily k vrcholu.
To, z čeho tehdy pekaři šíleli, vydělávalo investorům. Ti totiž dokázali vaječný boom zobchodovat prostřednictvím největšího vaječného producenta ve Státech, společnosti Cal-Maine Foods. Její akcie, do značné míry kopírující trendy na vaječném trhu, tehdy během roku předcházejícím cenovému vrcholu vydělaly investorům rovných sto procent.
Nyní je situace přesně opačná: tucet vajec stojí pouhých 55 centů. Takhle levná byla vajíčka naposledy v srpnu prvního pandemického roku 2020 a pod tuto hranici dokázaly ceny klesnout historicky jen na velmi krátkou dobu v řádu týdnů. „Trumpova vláda udělala dokonce několik opatření na podporu snížení cen vajec. Šlo nejen o podporu dovozů, ale také o dotace na větší biologickou bezpečnost, aby se nákaza šířila méně,“ vysvětluje analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl. Od té doby se podařilo ptačí chřipku zkrotit a obnovit chovy. „Zároveň došlo k importu vajec ze světa, a to především z Brazílie, Mexika a z Jižní Koreje. To vše vedlo k prudkému propadu cen vajec,“ připomíná Tyl.
Pružný trh
Prudké výkyvy cen vajec, byť v nižší intenzitě než v uplynulých dvou letech, nejsou výjimkou. „V Americe, která je cenově pružnější než Evropa, obvykle po vysokém nárůstu následuje prudký pád a po něm korekce do nákladových úrovní,“ říká expert Capitalinked Radim Dohnal. Přesně opačná je přitom situace v Evropě i v Česku, kde jsou ceny vajec naopak rekordní.
Šance, aby se americký cenový propad propsal do Evropy, jsou nicméně omezené. Vajíčka se totiž obtížně skladují a převážejí na velké vzdálenosti, což omezuje arbitrážní obchody mezi kontinenty, jejichž výsledkem by byl tlak na jedinou světovou cenu. Jediným produktem, kde se levnější americká vajíčka mohou odrazit na evropském trhu, je takzvaná vaječná melanž neboli sušená vejce.
„Melanž nepodléhá obchodním omezením a i v EU se s ní s třetími zeměmi volně obchoduje. Zpoždění je vždy minimálně jeden měsíc, takže lze čekat snížení cen sušených produktů v EU s měsíčním a delším zpožděním, které pak postupně absorbuje i hlavní trh s vejci,“ zdůrazňuje Dohnal.
Pětinový cenový nárůst
Evropská vejce v průměru aktuálně stojí 296 eur za sto kilogramů, tedy zhruba o pětinu více než před rokem. Odlišnou evropskou cenovou metrikou lze srovnat cenu vajec jen přibližně, nicméně zatímco v Americe aktuálně vychází burzovní cena jednoho vejce na necelou korunu, v Evropě je zhruba čtyřikrát dražší. Ptačí chřipka se v Evropě dotkla trhu taktéž, byť méně intenzivně než v Americe, reakce producentů je ale pomalejší.
„V EU je zatím produkce nadále snížená. Nicméně i zde lze vzhledem k atraktivním prodejním cenám očekávat její navýšení. Po konci zimy by velkoobchodní ceny měly výrazně poklesnout,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Jak připomínají ekonomové, klíčovým faktorem pro cenu vajec je krmivo a s tím související vývoj cen hnojiv a energií na jejich výrobu. Případným dovozům levnějších vajec do Evropy pak brání obchodní překážky, jako jsou kvóty a cla.
