Posvátné kravičky na zdech. To není Indie. To je Plzeň

Živočišný druh, který na zeměkouli nemá obdoby. Roztomilá kravička – zvláštní graffiti – s nálepkou „Made in Pilsen“.

Graffiti je výtvarný projev, který pracuje s nanášením barev sprejem. Většinou na veřejných budovách, protože sprejerovi jde o diváky. Ne všichni to ocení. Každý, kdo chce sprejem vymalovat svůj názor, má svůj specifický podpis. Říká se mu tag. Tagy většinou vypadají jako nečitelný klikyhák. Minimálně jeden z plzeňských sprejerů však tvoří výjimku: podepisuje se kravičkou. Když se při procházce Plzní člověk začne lépe rozhlížet, takových kraviček uvidí desítky. Některým ale rozhlížení nestačilo. Okolo rohatých obrázků se vytvořil kult, vlastní náboženství.

Říkejme těmhle lidem „uctívači kraviček“. Posvátná kravička Praotcem kravího kultu je třicátník, který si říká Unimatrix 325. Ani on neví, kdo kravičky stvořil.

„To pro nás není důležité. Nám jde o kravičky,“ tvrdí. Společně s dalším kravičkářem Kelvinem procházejí již více než pět let Plzeň a její okolí. Každý rok pořádají pouť, takzvanou Kravýpravu, při které se snaží obejít všechny významné kravičky na územíměsta. Novou vždy zaevidují do seznamu. Ani jeden se o graffiti jinak nezajímá. Oba původem Neplzeňáci si díky svým toulkám odnesli překvapivě tučnou kořist.

Sto čtrnáct

Celkově už našli 114 kraviček. Ne všechny mají standardní vzhled. Nechybí kráva se čtyřmi hlavami, jedna je fialová s nápisem Milka, další má otevřenou tlamu, vypláznutý jazyk nebo leží na zádech. Zajímavá je i těhotná kravička. Zhruba dvacet z nich už bylo přemalováno nebo zničeno. Při každé výpravě se uctívači nezapomenou zastavit v kraví Mekce, což je legální sprejerská stěna ve Skvrňanech. Tady je asi dvacet zvířátek s typickými růžky. „To je nejvíc z celé Plzně,“ vysvětluje další z uctívačů krav, který si říká Ládíček.

Jsou i na webu

Vše je samozřejmě velká recese, kterou si vymysleli dva tehdejší studenti Západočeské univerzity. Postupně se přidali další. Dnes již mají Kelvin a spol. po promoci a všechny živí práce s počítačem. Členové kravího řádu si vytvořili seznam svých idolů s popisem tvaru, velikosti, barevného ztvárnění. Samozřejmostí je detailní obrazová dokumentace. Vše je na webových stránkách www.kravicky. unas.cz, které už navštívilo na třicet tisíc lidí. Na sociální síti Facebook je i fanklub, který má momentálně okolo dvou stovek fanoušků. To ale není vše.

„Na webových stránkách máme vytvořenou mapu, naníž je podle GPS souřadnic zakreslena každá kravička z Plzně,“ říká Kelvin. Šok skupina zažila při letošní Kravýpravě. Na prostranství pod Komerční bankou objevili uctívači posprejovanou desku, na které bylo najednou dvacet kraviček. Deska láká na letošní Pilsner Fest. Nechala ji sem dát agentura Dominik centrum. Ani zdejší zaměstnanci neznají totožnost autora. „Všichni tvůrci byli anonymní,“ tvrdí.

Kraví mytologie

Kraví mytologie má několik zajímavých kapitol. Na Chodském náměstí je kráva, která má na těle červený kříž. Legenda praví, že když dojde v Plzni k nějaké špatnosti, tak roní slzy. Kraví náboženství předpovídá i konec světa. Vše se odvíjí od čísla 325, které má ve své přezdívce zakladatel kultu. „Až v Plzni zaevidujeme 325 kraviček, tak nastane konec,“ vysvětluje Kelvin s naoko vážnou tváří. To se ale nestane. Další už moc nepřibývají.

Velká koncentrace malůvek je v blízkosti železničních koridorů, zejména na trase do Nepomuku a Českých Budějovic. Kravičky prý nikdy nejsou na místech, kde by hyzdily novou fasádu domů. Všichni kravičkáři odsuzují i posprejované tramvaje nebo vlaky. Ani takové kravičky prý ale v Plzni nejsou. Jejich autor je podle uctívačů kraviček slušný sprejer.

Sprejování za osm let

Sprejerům nemůžou přijít na jméno lidé od Českých drah. Jen v roce 2007 zaútočili vandalové na vlaky na Plzeňsku 265krát. V polovině případů se jednalo o sprejery. Těm lze také přičítat na vrub pětinu z dvoumilionové škody, která ten rok vznikla. Jen vnější nátěr osobního vagonu stojí zhruba čtvrt milionu. Podle jednoho ze sprejerů, Jonáše Straky, dělá graffiti v Plzni méně lidí než dříve. Důvodem jsou tvrdé postihy. Pachateli může hrozit až osm let za mřížemi. Přesto plzeňští policisté každý rok řeší šedesát až sedmdesát případů sprejerství.

„Jedná se o nápisy na zdech domů nebo na vlakových soupravách,“ uvedla policejní mluvčí Simona Čejková. Už druhým rokem se letos v červnu v Plzni uskutečnil Graffiti Jam. Během něj sprejeři vyzdobili stěnu zaniklých kasáren na Světovaru. Cílem akce je upozornit na nedostatek viditelných ploch pro graffiti umění. „Legalizací dalších ploch by se omezilo ničení budov nebo vlaků,“ myslí si Jonáš Straka.