Most / Unikátní kultovní dřevěnou památku staví v těchto dnech rumunští řemeslníci. Po prázdninách ji převezou v kamionech do Mostu, kde se stane vyhledávaným obřadním místem i turistickou atrakcí. „Pravoslavná roubenka dvacet metrů vysoká bude historicky první stavbou na břehu zatopeného bývalého lomu, kde stávalo královské staré město Most,“ neskrývá nadšení nad projektem věřících mostecký primátor Vlastimil Vozka. Doufá, že se stane novodobou perlou průmyslového města.
Letité komplikace
Původně chtěli Rumuni kostel postavit v Brně. Nakonec si vybrali Most. Líbila se jim krajina se vznikajícím jezerem. Záměr rumunské pravoslavné církve podpořený prezidentem i vládou provázely letité komplikace. Kolotoč složitých jednání, povolení, razítek je u konce. „Část chrámu svatého mučedníka Valentina, jedlová střešní šindel, už je v Mostě,“ potvrdila rumunská velvyslankyně v Praze Daniela Gitmanová.
Nedávno se byla na severu Čech podívat a znovu vyslovila spokojenost nad romantikou jezera Most, kde bude kostel stát. „Mniši z rumunské Maramureše pokáceli kus svého lesa, aby měli na stavbu dostatek dřeva. Na chrámu pracují přímo v klášteře a už z poloviny mají kostel s monastýrem a modlitebnou hotový,“ konstatuje velvyslankyně Daniela Gitmanová.
Věřící i veteráni
Rumunská pravoslavná církev obdaruje chrám všemi tradičními kultovními předměty. „Před kostelem, který poslouží i jako pomník, budou vystavěna boží muka věnovaná rumunským vojákům padlým při osvobozování Čech za druhé světové války,“ podotýká Gitmanová. O svatostánek mají vedle věřících zájem také váleční veteráni, ktaří mu věnovali dvě ikony malované na dřevo.
Až ho řemeslníci z kláštera v Muramareši dokončí, rozeberou ho jako stavebnici a po dílech naloží do kamionů, které se vydají směrem do Čech. „Vyloží ho na břehu jezera Most. Skupina řemeslníků pod pozorným dohledem projektantů ho tam na základech stavby, které připraví město Most, opět složí a ukotví,“ nastiňuje děj, který se má odehrát letos na podzim velvyslankyně.
Základní kámen budoucího chrámu posvětil dnes už zesnulý patriarcha Teoctist, nejvyšší představitel rumunské pravoslavné církve.
Žádná náhrada
Chrám bude stát naproti gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kvůli těžbě uhlí v sedmdesátých letech minulého století převezeného o osm set čtyřicet metrů.
Není náhradou za zbořený pravoslavný kostel ve starém Mostě. Za něj dostali věřící velkoryse řešenou vilu v Žižkově ulici na Zahražanech, která slouží jako monastýr svatého Prokopa Sázavského. A dál jako svatostánek sloužit bude. „Rumuni přesto, že nejsou Slované, Čechy považují za své bratry. Proto jsem rád, že budou mít právě v Mostě svůj chrám s památníkem,“ říká Otec Ivan z monastýru svatého Prokopa Sázavského.
Rumunů bude víc
Rumunů žije v Čechách kolem čtyř tisíc. Statistika Evropské unie naznačuje, že počet má stoupat. Rumuni budou na západ odcházet za prací.
Podle slov Otce Ivana nebude roubený kostel v Mostě sloužit pouze rumunské národnosti. „Spiritualita se v pravoslaví liší ve zdobnosti, ve vnitřním prožívání podle národností. Ale neznamená to, že do chrámu nesmí nikdo jiný,“ vysvětluje Otec Ivan. Na rozdíl od katolických kostelů však nevěřící nikdy nespatří pravoslavný oltář. Ten sloužtí k obřadům skutečně jen zasvěceným a v patriarchátním pravoslaví zejména mužům.
Chrám svatého mučedníka Valentina na břehu jezera Most bude daleko větší a modernější než pravoslavný kostel v Praze.
Magnet na severu
Věřících, vyznávající pravoslaví, žije v Čechách přes sto tisíc. „Zdaleka to nejsou jen Rusové, ale i Řekové, Finové, Američané, Francouzi, Ukrajinci, Srbové, Bulhaři, Slováci,“ jmenuje spřízněné národnosti Otec Ivan. V Mostě samotném pak žije lidí vyznávajících pravoslaví několik desítek. Most se podle očekávání stane magnetem nejenom pro ně.
