Pražské koráby plují celý rok. I když mrzne a sněží | E15.cz

Pražské koráby plují celý rok. I když mrzne a sněží

Říční náplavky zasypal sníh. Kolem zakotvených lodí plují ledové kry. Život na Vltavě ale nezamrzl.

Projet se hlavním městem po řece mohou lidé i v únoru. Představa, že by mrazivé počasí a úbytek turistů zahnaly vltavské koráby do přístavů, kde zamrzlé v ledu přečkají dlouhé zimní měsíce, je dosti vzdálená od reality.

„Pluje se pořád, lodě jsou plně vytápěné. V zimě jezdíme hlavně na objednávku cestovních kanceláří,“ říká ředitel Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula.

V nedávné minulosti to ale zvykem nebylo, do devadesátých let výletní lodě zimovaly ve smíchovském přístavu. Teď už většina dopravců kotví celý rok na náplavkách a lodě vytápí.

„Loď by měla být připravená do minuty vyplout,“ míní lodní kapitán Gabriel Kiss. Velí motorové lodi Lužnice, která spolu s Hamburgem tvoří „zimní flotilu“ Pražské paroplavební společnosti.

Místo limonády svařák

Vltavě v Praze se souvislá ledová vrstva vyhýbá i při mnohastupňových mrazech. Díky teplé vodě přitékající z velkých přehrad ve městě nejdelší česká řeka nezamrzá. Za poslední roky se to stalo pouze jednou, v lednu 2003.

Velká povodeň tehdy poškodila přehradu ve Vraném a vodohospodáři tam museli kvůli opravám zadržet více vody. Vltavu v Praze tak z části zaplnila chladnější voda z Berounky.

„Byli jsme tehdy jediní, kteří na Vltavě jezdili. Čtyřikrát za noc jsme zamrzlou řekou projížděli, udržovali v ní koridor,“ vzpomíná výkonný ředitel První pražské člunovací společnosti Štěpán Rusňák.

I tento dopravce, který má kotviště pod posledním zachovaným obloukem Juditina mostu, brázdí Vltavu i v nejtřeskutějších mrazech. Na tradiční jízdu od Karlova mostu na Čertovku takzvanými pražskými Benátkami vyráží každých deset minut.

Hubené měsíce

„Návštěvníky ale v zimě vozíme jen v uzavřených lodích, kde jim topíme v kamínkách na dřevo. A místo limonády podáváme svařené víno,“ říká s úsměvem zakladatel společnosti Zdeněk Bergman.

Není žádným tajemstvím, že provozovat výletní lodě v zimě není právě podnikatelské terno. Plavidla musí být vytápěná. Náklady na energie se tak oproti zbytku roku šplhají až do trojnásobné výše. Zájem turistů je navíc nepoměrně nižší než v hlavní sezoně.

„Období od Tří králů do Velikonoc je nejslabší. V době největšího zisku proto musíme pamatovat na horší měsíce,“ připouští ředitel Rusňák.

Práce po celý rok

V lednu a únoru, kdy není potřeba celá flotila, dohánějí dopravci nashromážděné opravárenské resty. V rukou techniků jsou v současné době například jediné dva vltavské parníky Vyšehrad a Vltava, které vyjedou až na jaře.

Tím, že společnosti vyrážejí na řeku i v zimě, vycházejí vstříc nejen cestovním kancelářím, ale i zaměstnancům. Zajišťují jim tak práci i v době turistického útlumu.

„Většinou jsou to kvalifikovaní lidé. Jsme malý obor a sehnat třeba kapitána na parník je problém,“ vysvětluje Dušan Sahula z Pražské paroplavební společnosti.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!