Jako z filmového plátna, tak se jeví život českého rodáka Victora Lustiga.
Victor Lustig není v České republice příliš známý. Zřejmě za to může obor, ve kterém vynikal, proslavil se totiž podvody a nezákonnou činností. Zatčení má na kontě více než pět desítek. Některé z jeho podvodů byly ovšem velmi netradiční a svým způsobem i pozoruhodné.
Lustig se narodil v Hostinné. Jeho otec působil v obci jako starosta. Lustigova rodina byla zabezpečená, a Victor získal dobrého vzdělání. Už v mládí hovořil pěti jazyky. A po maturitě ho přijali na pařížskou Sorbonnu.
Studia na slavné univerzitě ale nedokončil. V Paříži se zhlédl v podvodech a drobné kriminalitě, které se věnoval v různých evropských státech. Nebyl klasickým zlodějem. Vyhlížel spíše jako noblesní švindlíř z filmu Martina Scorseseho. Vždy vystupoval slušně, elegantně se oblékal a vzbuzoval pocit důvěryhodnosti.
Po první světové válce byla pro jeho „řemeslo“ situace příznivá. Po sérii mnoha drobných podvodů přišel Lustig na plán, který mu měl vynést skutečný balík peněz. V novinách si přečetl, kolik stojí státní instituce udržování Eiffelovy věže, už jen náklady na její natření byly obrovské. Dnešní pařížská dominanta byla tehdy ve špatném stavu, nebyla navíc zdaleka tak oblíbená, jako je dnes. Mnoho umělců ji přímo nenávidělo.
Lustig si tedy vymyslel falešnou identitu. Jako náměstek ministra si pozval několik podnikatelů v hutnickém průmyslu. Těm suverénně oznámil, že stát na údržbu eiffelovky nemá, a že ji chce prodat. Kontrakt byl samozřejmě chráněn státním tajemstvím.
O důvěryhodnosti obchodu přesvědčil i prostředníka. Po zjištění, že se jedná o podvod, byl prostředník tak ponížen, že ze studu ani podvod nenahlásil policii. Lustig však na nic nečekal a uprchl i s penězi do Vídně.
Po několika měsících se Lustig vrátil do Paříže a pokusil se o stejný obchod znovu. Tentokrát už ale úspěšný nebyl. Jednomu z účastníků jednání byl obchod podezřelý. Podezřelý obchod byl ohlášen na policii a ta se začala zajímat o Lustiga, který narychlo uprchl do Ameriky, kde pokračoval v nezákonných praktikách dalších několik let. Specializoval se na padělání peněz a šeků.
Během svého působení v Americe spolupracoval i s Al Caponem, který byl paradoxně ohromen Lustigovou čestností.
Jeho kariéra skončila neslavně. V roce 1935 ho spravedlnost dostihla. Následujících dvanáct let strávil ve vězení na Alcatrazu, kde také zemřel.
