Přednádraží: hotovo | E15.cz

Přednádraží: hotovo

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Z ohyzdného prostoru před hlavním nádražím se stala vstupní brána do města. Trvalo to deset let.

Novou tvář ukazuje Olomouc v jednom z nejfrekventovanějších míst. Úpravy přednádraží příští týden definitivně skončí. Výsledek se lidem osloveným Sedmičkou líbí. „Připadá mi, jakoby tam vzniklo ještě jedno nové nádraží pro autobusy a tramvaje,“ uvedl Ivo Kriegl.

Nové přednádraží se líbí i Petru Navrátilovi. „Často cestuji a mám možnost srovnávat, je to o hodně lepší, než kdekoliv jinde. Něco podobného jsem viděl v hlavní městě Brazílie. Jen mi připadá, že je na přednádraží málo zeleně,“ řekl Navrátil.

Úpravy prostoru začaly už před devíti lety, přesně 13. června 2001, slavnostním poklepem na základní kámen. Předcházel jim rok příprav. Místo se radikálně změnilo, kromě nových terminálů zde vzniklo podzemní parkoviště, nový podchod až do Hodolan nebo Regionální centrum, sídlo Olomouckého kraje. Jen proměna přednádraží přišla na půl miliardy korun, další peníze investovali soukromníci, dráhy, nebo hejtmanství.

Všechny úpravy budou definitivně hotové 15. června, kdy přestanou platit i veškerá omezení pro řidiče. Ti opět zaparkují u pošty a dostanou se přes most v Jeremenkově ulici. Jako poslední vznikl nový terminál městské hromadné dopravy a kruhový objezd u pošty. Přednádraží je největším uzlem hromadné dopravy v Olomouci. Denně tudy projede 750 tramvají a 1100 autobusů.

Tvůrce přednádraží Luděk Šťastný si cení i  vodní fontány, která ani v zimě nazamrzne a navíc hraje, a také světelné fontány v podobě modrých svítících sloupů na kruhovém objezdu.

„Nechal jsem v tom kus života“

Stavební úpravy prostranství před olomouckým hlavním nádražím začaly v roce 2001. Místo, kudy denně projde až pětatřicet tisíc lidí, přetvořil Luděk Šťastný se svými kolegy ze Stavoprojektu.

První studie úprav přednádraží jsou z roku 1999. Z čeho vycházely? Byly tři varianty. Jedna měla pravoúhlé řešení tramvajové trati kolmo na třídu Kosmonautů. Její nevýhodou bylo, že by zastávky pro různé směry byly na různých místech. Druhá, která dnes stojí. A třetí varianta, která by sváděla automobilovou dopravu do podzemí. Ta by byla nejlepší, ale i dvojnásobně dražší. Zvítězila taková reálná varianta.

Co bylo cílem? Zcela oddělit individuální a hromadnou dopravu a také autobusy od tramvají, které tvoří páteřní síť dopravy ve městě stejně jako metro v Praze. Jejich kolejiště mělo být co nejblíže výpravní budově. Posunuli jsme přestupní terminály k zadní, dosud nevyužívané části nádraží. Organizace dopravy navíc může fungovat bez jakéhokoliv řízení či elektroniky. Navíc hlavním příjezdem k nádraží se stala třída Kosmonautů.

Mohlo být z dnešního pohledu něco jinak? Přes veškerou kritiku se nikdy nenašlo jiné konkrétní a přijatelné řešení. Při plánování prostoru mezi nádražím a Regionálním centrem nám zbyla rezerva pouhých sedm centimetrů. Je ale škoda, že se nepodařilo vybudovat prodloužený podchod z nádraží až na nově vzniklé náměstí před hotel Sigma. Vedle podzemního parkoviště ještě mohla být nákupní zóna. Bylo by to podobné jako na hlavním nádraží v Praze. Pro cestující by to bylo pohodlnější řešení.

Co všechno vás za těch deset let potkalo? Je to kus života, asi jako opečovávat dítě. Já sám děti nemám, ale ty od kolegů tehdy začínaly chodit do školy a dnes už maturují. Od té doby používáme už desátou verzi softwaru a máme třetí server. Změnily se zákony a vyhlášky, ale třikrát i vedení na radnici. Naši mladí kolegové si dokonce ani nepamatují ten výchozí stav, kdy se u nádraží autobusy promotávaly mezi lidmi a tramvajemi.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video