Přichází období sebevrahů

Pozdní léto a nástup zimy, to je také čas sebevrahů.

Statistiky mluví jasně. Čím více se zkracují dny, tím více psychicky náchylnějších lidí má sklony k sebevraždě. A to z různých příčin. Může to být kvůli nešťastné lásce, partnerským neshodám, kvůli dluhům nebo vážné nemoci. Proto je konec léta a nástup podzimních plískanic spolu s jarním obdobím sebevražedný čas. Podle plzeňského psychologa Jiřího Jelena mají k sebevraždám sklony zejména teenageři. Tam je motiv jasný – nešťastná a nenaplněná láska.

„V tomto případě bývají sebevraždy demonstrativní. Tam na to spíše lze pohlížet jako na volání o pomoc toho jistého mladého člověka,“ vysvětlil psycholog. Kromě adolescentů bývají nejohroženější skupinou senioři. „V těchto případech se jedná o sebevraždu v důsledku nějaké vážné nevyléčitelné nemoci,“ řekl Jelen. Podle něho nejméně sebevrahů je ze skupiny středního věku. „Dá se říci, že nejvíce ohroženi jsou lidé na začátku a na konci života,“ dodal.

Motivy jsou různé. V poslední době mezi ně patří i finanční problémy. „V těch případech si na život sahají gambleři, kteří už neunesli tíhu svých dluhů a hráčské závislosti,“ podotkl Jelen. Specifikem jsou podle něho bilanční sebevrazi. „To se stává v případě, kdy člověk začne rekapitulovat svůj život a najednou zjistí, že po něm nic nezůstalo, v tom případě vidí jen jediné řešení. A může se jednat o lidi, kteří nikdy nejevili sklony k sebevraždám,“ dodal.

V Plzni policisté během loňského roku podle svého mluvčího Jakuba Hrubého evidovali pětatřicet dokonaných sebevražd. Ve většině případů se pachatelé rozhodli pro oběšení. Tomuto druhu odchodu ze života dávají přednost jak muži tak i ženy. Muži také sahají po střelné zbrani, což je způsob, který se u žen prakticky nevyskytuje. Ženy zase volí smrt pilulkami. U obou pohlaví také policisté evidují skok z výšky. Pro dobrovolný odchod ze života se rozhodla i řada známých osobností. Od antických filozofů, jako byl Seneca, přes české umělce Viléma Mrštíka či Rudolfa Těsnohlídka nebo pohlaváry nacistické říše Adolfa Hitlera, Josepha Goebbelse a Hermanna Göringa až po rockové ikony typu Kurta Cobaina.