Případné snížení státní podpory by omezilo poskytování úvěrů

Stavební spořitelny půjčily za první čtyři měsíce letošního roku svým klientům přibližně o pětinu méně peněz než ve stejném období loňského roku, zhruba o desetinu pak klesl počet nově uzavřených smluv. Tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý ale odmítá hovořit o nějaké krizi stavebního spoření. Vývoj se podle jeho slov spíše vrací do normálu neovlivněného boomem.

Hypoteční trh v posledních měsících výrazně klesá, jak se daří stavebnímu spoření?

Jaké jsou příčiny zpomalení vývoje?

Hlavní příčina je na straně poptávky, méně se nakupuje i staví, klienti jsou opatrnější, nechtějí se zadlužovat, spekulují o dalším poklesu cen nemovitostí. Část našich klientů bohužel také ztratila zaměstnání a neberou si úvěry tolik jako dříve. Hodně lidí, kteří využívají stavební spoření, jsou z vrstev, pro které je úvěr záležitostí na hranici přijatelného rizika, ale trpělivě si spoří v rámci stavebního spoření. Pokud jde o stranu nabídky, je jednoznačnou výhodou to, že klient při uzavírání smlouvy o úvěru ze stavebního spoření ví předem, jakou úrokovou sazbu bude mít jeho úvěr ze stavebního spoření. Tam toho tedy moc neovlivníte.

O hypotečních bankách se říká, že zpřísnily podmínky poskytování hypotečních úvěrů. Jak se v tomto směru zachovaly stavební spořitelny?

Nelze jednoznačně říci, že stavební spořitelny zpřísnily podmínky, i když to vzhledem k rostoucí míře rizika nesplácení v celé ekonomice úplně vyloučit nelze. Stavební spořitelny musejí svědomitě zacházet se svěřenými prostředky a musejí půjčovat peníze tak, aby měly zajištěnu přijatelnou rizikovost půjček. Pokud se tedy zhorší finanční podmínky celé společnosti, musejí všechny úvěrové instituce zvažovat, zda zachovají liberálnější přístup nebo ho vzhledem k okolnostem zpřísní.

Obecně se traduje, že hypotéky jsou vhodné pro milionové investice a stavební spoření spíše pro menší investice. Lze to takto snadno rozdělit?

Jednoduše určitě ne. Proti tradování obecně nelze nic namítat. Stačí se podívat na konstrukci jednotlivých úvěrů. Hypotéka slouží zpravidla k financování pořízení nemovitosti, která pak obvykle funguje jako zástava. Stavební spoření je produkt s mnohem širším záběrem se všemi výhodami i nevýhodami z toho plynoucími. Klient nějakou dobu spoří, kumulují se mu finanční prostředky a během určitého časového úseku se mu naskytne příležitost uskutečnit třeba drobnou rekonstrukci v bytě řádově za desítky tisíc korun. Samozřejmě si za úvěr od stavební spořitelny může nemovitost koupit také. Stavební spořitelny hospodaří s penězi klientů, nikoli s prostředky získanými na bankovním trhu. Proto nabízí také jiné úrokové sazby. Tyto jsou především stabilnější, což je výhoda stavebního spoření proti hypotékám v době růstu sazeb nebo obecněji v době vysokých sazeb na trhu. Analogicky jde o relativní nevýhodu v době sazeb nízkých. Hypotéky reagují flexibilněji na vývoj trhu, stavební spoření dominuje stabilitou. Oba produkty se tak dokáží také velmi vhodně doplňovat.

Mohou stavební spořitelny nějak napomoci nastartování bytové výstavby a mohou v tomto směru suplovat neochotu bank půjčovat peníze?

Nemyslím, že stavební spoření může vysloveně odstartovat bytovou výstavbu. Je jen těžko možné podporovat zájem tam, kde není. Z mého osobního pohledu trh dnes nepoptává určité úvěry. Sice lze nějakým marketingovým způsobem zájem zvýšit, nicméně ne za každou cenu. Pak by se časem mohlo stát, že řada klientů například nedokáže úvěry splácet. To samozřejmě stavební spořitelny nechtějí a nemohou tak motivovat poptávku nad pomyslnou přirozenou mez. Stavební spoření bytovou výstavbu samozřejmě nemůže přímo odstartovat, může ji ale podpořit. I tak tu máme celou řadu zastaralých domů a bytů, které potřebují také nemalé investice. Tam stavební spoření sehrává klíčovou roli.

Podle statistik Evropského sdružení stavebních spořitelen je české stavební spoření druhé nejúspěšnější v celé Evropě. Čím si vysvětlujete tento zájem o stavební spoření mezi Čechy?

Zájem o stavební spoření je dán zejména politikou vlád za posledních 15 let. Vlády tento nástroj podporovaly státní podporou, na kterou velká část Čechů slyší, a proto v tomto systému spoří. Od roku 2004 sice došlo ke snížení této podpory, ale začala se masivněji prosazovat hlavní funkce stavebního spoření, a sice zajistit a zpřístupnit úvěrové zdroje pro financování bydlení. Teď u klientů sílí vnímání této výhody a oni ze systému masově neodcházejí. Sice se s určitým odlivem klientů počítalo, ale je relativně pomalý. Stavební spoření ukazuje, že nabízí klientům i jiné výhody než pouze státní, dnes už snížený příspěvek. Jsou to zejména stabilní sazby či dostupnost úvěru. Typickou půjčkou v režimu stavebního spoření je půjčka na rekonstrukci bytu, třeba ve výši 200 tisíc korun. Na to si nebudete brát hypotéku, v případě družstevního bytu ani nemůžete nic zastavit. Pokud byste chtěli něco jiného na bankovním trhu, bude alternativou spotřebitelský úvěr, ale ten bude za dvojnásobnou úrokovou sazbu.

Když mluvíte o státní podpoře, čas od času se objeví pokus vlády státní podporu stavebního spoření omezit. Nyní se to dá v čase šetření očekávat znovu. Co by pro stavební spoření znamenalo snížení státní podpory nebo její vazba čistě na bytové účely?

Problém státní podpory stavebního spoření je poměrně široký. Stavební spoření stojí na řadě takzvaných přátelských klientů. Jsou to klienti, kteří v systému spoří a čerpají státní podporu, nevezmou si úvěr a po čase si své peníze a státní podporu odnesou. Během vázací lhůty, kdy je dáno, jak dlouho klient nemůže peníze vybrat, aby získal nárok na státní podporu, má stavební spořitelna peníze k dispozici, může s nimi kalkulovat a může nabídnout úvěr klientům, kteří jej chtějí. V tomtéž systému je přibližně 20 procent klientů, kteří si berou úvěr v průměrné hodnotě kolem půl milionu. Průměrná naspořená částka je přibližně 80 tisíc korun na jednu smlouvu. Abyste se dostal na svůj půlmilionový úvěr, potřebujete dalších pět klientů s průměrným vkladem. Kdyby se státní podpora vázala pouze na bytové účely, část klientů v systému nebude, protože prostě nebude chtít nebo moct prokázat účelovost úspor. Tito klienti by systému nedodali nebo přesněji na nějakou dobu neposkytli své peníze a sníží se tak nabídka úvěrů pro ty, co je potřebují.

Dá se to tedy zjednodušit tak, že pokud by se snížila státní podpora, zhoršila by se dostupnost úvěrů ze stavebního spoření?

Samozřejmě, ale velikost dopadu záleží na míře zhoršení podmínek či snížení státní podpory. Je tu ale ještě jeden problém. Poslední snížení státní podpory znamenalo na určitou dobu zvýšení nákladů státu na výdaje na státní podporu. Problém je, že když se změní zákon, zvýší se krátkodobě zájem o stavební spoření a úspora státního rozpočtu se dá očekávat až po několika letech. Nehledě na skutečnost, že stavební spoření je pro státní kasu záležitostí ziskovou, nikoli ztrátovou, neboť zase generuje daně, pracovní místa a z nich další daně, zisky firem a z nich další daně atd.

Jaký očekáváte vývoj stavebního spoření v letošním roce?

Já očekávám stabilitu, do systému dál půjdou peníze od klientů a stavební spořitelny budou dále poskytovat úvěry podle poptávky. Pravděpodobně dojde k mírnému poklesu na straně úvěrů, ale pokles nebude nijak dramatický, abychom mluvili o krizi. Opatrnost tady jistě bude, ale z dlouhodobého hlediska žádné drama.