Profihasič si po práci hraje s autíčky

Garážmistr a řidič u mosteckých hasičů Petr Borka má svou práci tak rád, že si od ní nikdy neodpočine. Když se zrovna nestará o velkou požární techniku, vyrábí její miniatury.
„Čemu se divíte? Vím o lékaři z Prahy, který sbírá modely sanitek,“ říká výmluvně pětapadesátiletý hasič záchranář.

Dokonalé napodobeniny

Petr Borka má kolem čtyř set modelů hasičských aut, plošin, vyprošťovacích jeřábů a vůbec veškeré kolové techniky. Sbírá je, ale i sám staví.
Vlastnoručně jich vyrobil 148. To ví přesně, protože každý svůj výtvor pečlivě eviduje.
Část sbírky má doma a velký kus v práci. „V naší učebně mi na autíčka postavili tři skleněné vitríny,“ pochvaluje si.
Jde o věrné napodobeniny, má třeba i do detailu propracované modely tatrovek, které donedávna používali hasiči v litvínovské chemičce.
U hasičů pracuje už jedenatřicátý rok. Hasičské modely ale začal stavět teprve v roce 1985. Prý proto, že mu vadilo, že na světě jezdí taková spousta hezkých hasičských aut a nikdo jejich zmenšeniny nevyrábí. „Takže já si dělám modely, které se nedají koupit,“ upřesňuje.
Jako dítě si lepil letadélka. „Co jiného se tu také dalo sehnat,“ zmiňuje dobu, kdy regály československých obchodů zely prázdnotou.
I k velké hasičské technice měl blízko odmala. Už v deseti letech s otcem chodil do požární zbrojnice, která stála kousek od jejich domu v Litvínově - Chudeříně.
Než začal sám hasičské modely stavět, sbíral všechny, které se daly koupit. Shromáždil jich okolo sto padesáti. Trápilo ho ale, že má auta všech možných měřítek. „Osobáček byl třeba větší než automobilový žebřík,“ dává příklad.
To vedlo k tomu, že svou první sbírku rozprodal. Za utržené peníze začal nakupovat a pak i stavět modely v mezinárodním měříku H0. To dobře znají hlavně milovníci modelů mašinek a vláčků.
„Hánulková“ hasičská autíčka byla původně jen součástí železnic. Jenomže, jak ve světě přibývalo jejich sběratelů, firmy znásobily výrobu. „Aby je nevykoupili jen mašinkáři,“ vysvětluje Borka.

Trpělivost a pevné nervy

Má ruce jako lopaty, je proto těžké uvěřit, že dokáže vyrábět tak titěrné napodobeniny skutečných aut. Do posledního detailu. Včetně různých výstupků, zrcátek, hadic, schůdků a dalších drobností.
Však také přiznává, že kromě šikovnosti a trpělivosti na to musí člověk mít i pevné nervy. „Každý, kdo mou sbírku vidí, se ptá, jak dlouho jeden model dělám. Nevím, protože jich mám rozdělaných vždy několik najednou,“ ukazuje svá nedokončená dílka.
Každé je jinak náročné. Některá zmenšenina se zpočátku zdá jednoduchá, ale pak se u ní navzteká. „Když to nejde, jdu od toho. A třeba týden na ni nesáhnu. Dělám si radši výkresy,“ směje se hasič.
Jeden model má takhle rozdělaný už dvanáct let. Odložil ho tenkrát kvůli jinému autu, na nějž náhle sehnal nákres někde na burze.
I když se dnes dají přes internet díly koupit, bývá problém sehnat rozměrový náčrtek na daný model. „Kolikrát mi chybí třeba jenom snímek, jak to auto vypadá zezadu. To se pak obracím s prosbou o pomoc na kamarády v Německu nebo Holandsku,“ poznamenává.
Na většinu autíček pasují kabiny i s podvozkem z jiných vozidel. „To znamená, že koupím díly ze stěhováku či jiného náklaďáčku. Zbytek si vyrobím sám,“ vysvětluje. Koupit se dají třeba i kolečka a volanty.
Oblé části autíčka vytvoří z kytu, který nanáší na plast. Pak ho vybrousí do tvarů, jaké potřebuje. Například zábradlíčka vytváří z drátu. „Čím je model menší, tím více je na něm vidět i půlmilimetrová odchylka,“ upozorňuje na úskalí takové práce. Hotovou maketu barví sprejem a větší plochy stříká speciální pistolkou.
Modeláře zatím ani nenapadlo, že by svou sbírku někdy prodal. „Možná to nakonec udělá některý z mých dvou synů, kteří v tomhle ohledu nejdou v mých stopách,“ zamýšlí se Borka.
Na evropském setkání „hánulkářů“ v německé Fuldě získal tři roky po sobě druhá místa v kategorii hasičských modelů. Sní o zlaté příčce a věří, že se jednou dočká. I tak je ale z Čechů, kteří se každoročně téhle akce účastní, nejlepší. Jeho snem je také sehnat do sbírky americký Oshkosh, který je v Guinnessově knize rekordů veden jako největší požární auto všech dob. „To bych chtěl složit,“ vyznává se.