Hlína, kterou stavbaři vytěžili z obou Královopolských tunelů, naplnila více než šedesát tisíc tatrovek. Kdyby se náklaďáky seřadily za sebe na dálnici D1, vytvořily by kolonu z Brna do Prahy a zpět.
Brňané, žijící v Dobrovského ulici, přirovnávají zvuky z nitra země, které jim při náročné ražbě tunelů mnoho měsíců nedaly spát, k zapnuté ždímačce, nebo dokonce motoru letadla. „Byly to děsné noci, zvuky ražby mě budily. Dnes už je ale naštěstí klid,“ popsala sedmdesátiletá Ivana Prokešová.
Dělníci se totiž zpod domu, ve kterém žije v Dobrovského ulici, za dva roky prokopali až k Žabovřeské ulici. Stavbaři slavnostně ukončují prorážení tunelů ve čtvrtek 25. března. „Jednička“ a „Dvojka“, jak přezdívají Královopolským tunelům, jsou spolu s navazujícími křižovatkami součástí Velkého městského okruhu. První tunel vede přímo pod ulicí Dobrovského, druhý protíná podzemí o sedmdesát metrů jižněji. Každý z jednosměrných tunelů se dvěma jízdními pruhy měří přes dvanáct set metrů.
„Řidiči projedou tunely na Vánoce příštího roku,“ uvedl ředitel výstavby Vladimír Macík z firmy OHL ŽS. Tunely Dobrovského jsou neobvyklé tím, že vjezdy do podzemí leží v Králově Poli jen čtyři metry pod domy v ulici Poděbradova. „Tunely jsou navíc raženy jílem, nikoli skálou. Ve světě jich vzniklo v podobných podmínkách jen osm,“ uvedl Macík.
Právě jílovité podloží znervózňuje ty, kteří nad tunely bydlí. Stavbaři museli více než sto domů vyztužit ocelí a statici pravidelně měří pokles a náklon 160 domů.
Tuneláři škody odstraní
„Sice nám na čas snížili nájemné o třicet procent a namontovali protihluková okna, ale časté návštěvy statiků nejsou příjemné,“ říká čtyřicetiletá matka bydlící v ulici Dobrovského, která nechtěla uvést jméno. Bála se, že by jí pak stavebníci neopravili popraskaný byt. V sedmimiliardovém rozpočtu stavby tunelů a křižovatek se ale podle Macíka s opravami škod počítá.
„S majiteli domů jsme uzavřeli smlouvy, že případné škody odstraníme na náklady investora stavby. K větším škodám ale nedošlo,“ říká Macík. S tím, že se objeví praskliny, se podle něj počítalo. „Popraskala nám omítka, nemůžu pořádně zavřít skříně a i v parketách jsou mezery,“ popisuje Prokešová důsledky stavby.
Brňané si v okolí tunelů museli zvyknout na prach, bláto a stovky nákladních aut. Svoje si užijí i řidiči, kteří jedou po ulici Hradecké a silnici I/42. Objízdné trasy a uzávěrky se totiž mění, jak stavebníci dokončují tunely a pokračují ve stavbě víceúrovňové křižovatky.
„Při stavbě těžká technika přemístí celkem 1,1 milionu metru krychlových zeminy,“ říká Macík. Tuny šedohnědého jílu vozí řidiči třeba do Vážan u Slavkova, kde z jílu vzniká motokrosová a autokrosová dráha. V Modřicích využijí zeminu v nové průmyslové zóně a v Žabčicích jíl vrství na tamní skládku.
Na rohu ulic Dobrovského a Slovinské v současnosti vzniká technologické centrum, které bude mozkem tunelů. Jejich bezpečnost bude na nejvyšší úrovni.
„Do tunelu přibude výkonná vzduchotechnika a přes čtyřicet kamer, které rozpoznají případný požár. Operátor bude moci varovat řidiče živým vstupem do dopravních informací přímo přes jejich autorádia,“ říká specialista na tunely David Pohlodek z Metrostavu. Únikové východy řeší menší tunely, které kolmo propojují oba tubusy. Záchranáři se k nehodě dostanou druhým z tunelů.
„Práce budou pokračovat i po zprovoznění tunelů. Třeba výšku protihlukových stěn určíme až podle měření hlučnosti provozu,“ uvedl Macík.
