Pro většinu Čechů astronomická suma za vytvoření “kopie“ domácího mazlíčka však není nějak odrazující pro jiné zájemce (drtivou většinou jsou prý Američané). Jak na svém webu upozornila australská mutace časopisu Business Insider, klonovací laboratoř o objednávky v poslední době rozhodně nouzi nemá a pokračuje v klonování v poměrně svižném tempu 15 zvířat měsíčně.
Pro klonování vědci využívají naprosto stejný proces, kterým v roce 1996 Ian Wilmut přivedl na světlo světa známou ovci Dolly - jádro z buňky původního jedince přenesli do vajíčka, které bylo ve druhé fázi redukčního dělení buňky.
Nepůjde o totožný exemplář
„Například pejsek samozřejmě nebude stoprocentně stejný, třeba takový klonovaný Dalmatinec bude mít jiné skvrny, než původní zvíře, avšak u jiných plemen budete mít potíže od sebe jednotlivé exempláře rozlišit,“ vysvětlil už loni pro The Guardian Insung Hwang, který v Sooamu celý proces klonování vede. Hwang navázal na práci svého předchůdce, Woo Suk Hwanga (nejsou příbuzní, pozn. red.), který v roce 2005 ve stejných laboratořích naklonoval Snuppyho, prvního psa na světě.
Woo Suk se nicméně v následujících letech zdiskreditoval pokračováním svého výzkumu na lidských embryích a sepsáním dvou lživých výzkumných prací a nyní v Koreji čelí trestním následkům svého výzkumu (trest rok a půl vězení, proti kterému se odvolal). V laboratořích však stále působí a snaží se vymanit ze stínu své minulosti.
I přes tuto „negativní popularitu“ klonování i svého kolegy se však Insungovi a jeho týmu podařilo v laboratořích výzkum rozběhnout nanovo a s ním oživit i byznys klonování domácích mazlíčků.
U nich to však rozhodně nekončí. Ve spolupráci s genetickem Georgem Chruchem nyní Insung Hwang pracuje na klonování mamuta. Ne přesné kopie, díky nedávnému nálezu extrémně dobře zachované mrtvoly mamuta má však k dispozici potřebný genetický základ k tomu, aby vytvořil jeho hybridní verzi s nejbližším žijícím příbuzným – slonem indickým.
Vědci v USA získali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí