První byznys s klonováním: v Jižní Koreji replikují domácí mazlíčky

ovce Dolly, první klon na světě, nyní preparát v muzeu

ovce Dolly, první klon na světě, nyní preparát v muzeu Zdroj: Toni Barros, wikimedia

Umřel vám právě váš domácí mazlíček, ale nechcete se s ním zcela rozloučit? Naklonujte si ho! Takto promuje svůj byznys laboratoř Sooam Biotech Research Foundation, která zatím jako jediná na světě komerčně nabízí klonovací proces. Krom toho, že se laboratoř nachází ve vzdálené Jižní Koreji, by se však potenciální zájemci z Česka mohli setkat také s dalším zádrhelem – cena jednoho zvířecího klonu se pohybuje kolem stovky tisíc dolarů.

Pro většinu Čechů astronomická suma za vytvoření “kopie“ domácího mazlíčka však není nějak odrazující pro jiné zájemce (drtivou většinou jsou prý Američané). Jak na svém webu upozornila australská mutace časopisu Business Insider, klonovací laboratoř o objednávky v poslední době rozhodně nouzi nemá a pokračuje v klonování v poměrně svižném tempu 15 zvířat měsíčně.

Pro klonování vědci využívají naprosto stejný proces, kterým v roce 1996 Ian Wilmut přivedl na světlo světa známou ovci Dolly - jádro z buňky původního jedince přenesli do vajíčka, které bylo ve druhé fázi redukčního dělení buňky.

Nepůjde o totožný exemplář

„Například pejsek samozřejmě nebude stoprocentně stejný, třeba takový klonovaný Dalmatinec bude mít jiné skvrny, než původní zvíře, avšak u jiných plemen budete mít potíže od sebe jednotlivé exempláře rozlišit,“ vysvětlil už loni pro The Guardian Insung Hwang, který v Sooamu celý proces klonování vede. Hwang navázal na práci svého předchůdce, Woo Suk Hwanga (nejsou příbuzní, pozn. red.), který v roce 2005 ve stejných laboratořích naklonoval Snuppyho, prvního psa na světě.

Woo Suk se nicméně v následujících letech zdiskreditoval pokračováním svého výzkumu na lidských embryích a sepsáním dvou lživých výzkumných prací a nyní v Koreji čelí trestním následkům svého výzkumu (trest rok a půl vězení, proti kterému se odvolal). V laboratořích však stále působí a snaží se vymanit ze stínu své minulosti.

I přes tuto „negativní popularitu“ klonování i svého kolegy se však Insungovi a jeho týmu podařilo v laboratořích výzkum rozběhnout nanovo a s ním oživit i byznys klonování domácích mazlíčků.

U nich to však rozhodně nekončí. Ve spolupráci s genetickem Georgem Chruchem nyní Insung Hwang pracuje na klonování mamuta. Ne přesné kopie, díky nedávnému nálezu extrémně dobře zachované mrtvoly mamuta má však k dispozici potřebný genetický základ k tomu, aby vytvořil jeho hybridní verzi s nejbližším žijícím příbuzným – slonem indickým.

Vědci v USA získali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí

Klonování jako bejk