První rok nového gorilího mláděte: kmotrem bude Karel Gott

Třetímu potomkovi samice Kijivu a samce Richarda je měsíc. Nikdo ještě neurčil jeho pohlaví a nemá ani jméno. Ale už teď je jasné, že ze všech sourozenců bude mít nejpohodlnější dětství. Kijivu se už totiž za ta léta naučila být starostlivou mámou a její „nevlastní sestry“ Shinda a Kamba pečujícími tetičkami.

„U prvního mláděte Kijivu nevěděla, která bije. Trhala malé Moje chlupy na hlavě, tahala ji. S Tatu už byla poučenější,“ říká vrchní chovatelka lidoopů Denisa Ryšková. Jak budou vypadat první měsíce čerstvého potomka, můžeme vypozorovat na dětství jeho sourozenců – Moji a Tatua. Leccos se ale po letech mění.

Duben, květen, červen

Gorilí mládě se vylouplo na svět úplně jindy, než bývá obvyklé. Gorily nížinné rodí ve volné přírodě nad ránem, kvůli predátorům. Za tmy se narodili i starší sourozenci mláděte Moja a Tatu. Třetího potomka ale Kijivu porodila po desáté dopoledne, přímo před zraky návštěvníků zoo.

A tím rozdíly mezi mláďaty teprve začínají. „Jsou to sice potomci jedné matky, ale každé je jiné,“ říká Denisa Ryšková.

Například Moja jako malá v náruči své matky téměř nehlesla. Gorilí sameček Tatu od prvních týdnů hlasitě vřískal jen tehdy, když byl naštvaný. Zato novorozeně si „mudruje“ pořád.

„Je hrozně upovídané. Pokud nespí, pořád si něco brouká,“ podotýká chovatelka. Už čtvrtý den jej matka půjčila první tetičce Shindě. To by u prvorozené Moji neprošlo. Celé měsíce se tehdy obě tetičky snažily si malou Moju pochovat. Marně. Kijivu to rezolutně odmítala.

Svého nejmladšího sourozence teď zpovzdálí žárlivě sledují spíše Tatu a Moja. Objevilo se další mládě, na které je upřená veškerá pozornost matky. „Chovají se jako děti. Více se teď věší na tety a nechají se od nich nosit,“ vysvětluje Ryšková. Zvláště malý Tatu kradmo pozoruje mámu. Sem tam se mu podaří do nového sourozence šťouchnout větvičkou.

Červenec, srpen, září

Moja se musela osamostatnit nejdřív, ve čtvrtém měsíci. Psychicky labilní Kijivu neměla tolik mléka, a tak se hladová Moja záhy batolila pro první banány, broskve a hrozny. V půl roce už si hrála v houpací síti a nadšení pro prolézačky a lanové překážky jí zůstalo.

„Moja pořád skákala, jako paragánka. Bez pudu sebezáchovy. Skákala dokonce tak, že si vyrazila všechny zuby – horní i dolní,“ říká chovatelka Denisa Ryšková. Dnes už se pětapůlletá teenagerka Moja chlubí novým dospělým chrupem.

Zato Tatu dlouho nevěděl, co s předníma nohama. „Zadníma hýbal, ale přední před sebou toporně tlačil jako buldozer,“ vzpomíná chovatelka. Na rozdíl od Moji byl ale už ve čtvrtém měsíci slavnostně pokřtěn a prohlášen za kluka.

U prvorozené Moji se vše zdrželo nejdéle. Jasno o tom, jestli je Moja holka, nebo kluk, neměli chovatelé ani při jejích prvních narozeninách. A tak všichni bedlivě sledovali, jakým způsobem močí vestoje. „Když jde proud od těla, je to kluk. Když pod sebe, holka,“ vysvětloval stále dokola tehdejší chovatel Marek Ždánský. Dohady po sedmnácti měsících ukončili opakovanými testy DNA odborníci z Akademie věd v Brně a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze. Moja je holka!

Ať holka, nebo kluk. Při narozeninách i křtech si dort stejně neužije. Ten si ze všech nejdřív odnáší táta Richard.

„Většinou jde o ovocný dort, který je spojený netučným našlehaným tvarohem nebo je z jedlého papíru. Takovou dobrotu si ale užijí jen párkrát do roka,“ říká chovatelka. Malí oslavenci si pochutnají zpravidla až po hodování dospělých. Například na zbytku ovocné šťávy z plastové lahve, kterou Richard nedopil, jako se to stalo Moje při druhých narozeninách.

Říjen, listopad, prosinec

Stříbrohřbetý samec Richard ale už dokázal, že umí posloužit i jako chůva. Když začala samici Kijivu trápit střevní kolika, nekojila několikaměsíčního Tatua tak často, jak bylo potřeba. Pomáhali všichni, matku ke kojení nutily tety Shinda a Kamba.

„Mládě leželo odložené a řvalo. Richard si ho vzal do náručí a uklidňoval ho,“ připomíná bývalý ředitel zoo Petr Fejk zážitek, který je ve volné přírodě nevídaný.

Mláďata goril mají štěstí, netrápí je dětské nemoci. Zato celá tlupa je náchylná na rýmu a kašel. I to se ale zřejmě změní. Podle Ryškové začnou chodit více ven a otužovat se. Na podzim už pod širé nebe půjde po vlastních i nejmladší gorilí mládě. „Nejdříve mláďata objevují věci, které mají v přímém dosahu. Pak začnou prozkoumávat celou expozici a nakonec celý výběh,“ říká chovatelka. To už si s nejmenším sourozencem budou hrát i ti starší – téměř šestiletá Moja a tříletý Tatu. „On napodobuje Moju a Moja zase ty dospělé,“ podotýká Ryšková.

O tom, jak se novorozeně bude jmenovat, rozhodnou Pražané. Chovatelé zatím dostali na tři tisíce návrhů.

Dříve než jméno bude tentokrát mít opička určené pohlaví. V těchto dnech putuje do laboratoře už druhý vzorek trusu. Chovatelé slibují, že pohlaví nového gorilího potomka oznámí ještě před slavnostním křtem. Jisté je aspoň datum. Novorozeně bude mít oslavu 30. května a jeho kmotrem bude Karel Gott