Kdo má židli, ten bydlí. Jenže samotná židle už nestačí. A v Klatovech si to uvědomuje stále více lidí. Postavit si v Klatovech domek? Nemožné. Dlouhodobě tu totiž nejsou k mání žádné pozemky, takže rodiny utíkají na vesnici. A do deseti kilometrů kolem Klatov je jim jedno, jestli je tam škola, obchod nebo jen hospoda. Hlavně, když seženou za slušnou cenu pozemek, kde si budou moci dům postavit.
Hlavně je tu klid
Jan Kroupar bydlel ještě nedávno se svou rodinou v Klatovech. Chtěl ale na vesnici a nejlépe do rodinného domku. „Pocházím z Vrhavče a nakonec jsem se sem vrátil. Od rodičů jsme tady dostali pozemek a do roka bychom chtěli začít stavět,“ říká Kroupar. Do Klatov to mají tři a půl kilometru, ale školu, obchod, restauraci a další služby mají přímo v obci.
„Šli jsme sem hlavně kvůli klidnému venkovskému prostředí. Sice vzduch poznamenává topení na tuhá paliva, ale jinak je to tady mnohem lepší než v Klatovech,“ pochvaluje si Kroupar. A cena venkovského pozemku? Podle makléřů realitních kanceláří o dost levnější než v Klatovech. Navíc ve městě je dlouhodobý nedostatek pozemků ke stavbě rodinných domů. Všechny parcely v Klatovech jsou většinou pro firmy nebo stavbu řadových domů.
„I kdyby v Klatovech pozemky pro rodinné domy byly, spousta lidí by uvažovala, zda je stavba bydlení v okolních obcích nevyjde levněji. Ceny v Klatovech se totiž pohybovaly kolem šestnácti set korun za metr čtvereční a v obcích zhruba deset kilometrů od Klatov si stejnou výměru pořídí o tisíc korun levněji. Do dvou kilometrů od Klatov je cena zhruba tisíc až dvanáct set korun za metr čtvereční,“ tvrdí Miroslav Šlajch z realitní kanceláře Fidox. „Zájem o pozemky v okolních obcích roste. A je celkem jedno, do které obce se lidé odstěhují. I když v některé z nich třeba není škola ani školka, obchod nebo restaurace, lidem jde hlavně o klidné prostředí a čistý vzduch. Takže se nedá říci, která obec je nejvíc oblíbená a které se lidé vyhýbají obloukem,“ dodává Miroslav Šlajch.
Milan Severa se naopak do Klatov přistěhoval. Bydleli jsme v Železné Rudě, ale tam je to s prací tak složité, že jsem raději volil Klatovy. Máme tady sice menší byt, ale do práce můžeme chodit pěšky a do nákupního centra jedeme autem pět minut. Samozřejmě bydlet ve svém je výhoda a nejlépe v rodinném domku, ale na to teď nemáme peníze, protože manželka je na mateřské dovolené,“ konstatuje.
Klatovanů je stále stejně
I přes naprostý nedostatek parcel je počet obyvatel Klatov pořád stejný. „Kdyby se lidé z města stěhovali ve velkém, určitě bychom si toho všimli. Ke konci loňského roku žilo v Klatovech 19 120 lidí, což je ve srovnání s předchozími roky zhruba stejné,“ říká Ivan Hurdzan z odboru vnitřních věcí Městského úřadu v Klatovech. „Samozřejmě to neznamená, že se nikdo neodstěhoval. Ale počty doplňují nově narození a lidé, kteří se do Klatov přistěhují,“ míní Hurdzan.
V okolí Klatov jsou nejzabydlenější Luby s více než tisícovkou obyvatel a hned za nimi je Točník s 278 lidmi. Hned za Točníkem se drží Tajanov, který se pomalu rozrůstá o nové rodinné domky. „Je tu krásně a do Klatov to nemáme daleko. Z návsi na klatovské náměstí je to tři kilometry,“ shodují se tajanovští obyvatelé. Na prodej pozemků místo stavby bytovky vsadili v minulosti zastupitelé Dolan.
„Dnes vidíme, že to byl dobrý tah. Vyrostla tu řada domů a nemáme problémy s neplatiči jako třeba v jiných obcích, kde dali přednost činžovním domům,“ říká starosta Václav Zeman.
