Až do konce dubna obyvatelé unie zemědělskou půdu v ČR kupovat nesmějí, desítky tisíc hektarů však již přesto vlastní zahraniční firmy, které mají v zemi sídlo, stejně jako občané EU, kteří na území ČR již tři roky pobývají a hospodaří. Kabinet koncem loňského listopadu přijal novelu devizového zákona, která prodej půdy cizincům umožňuje. Zároveň uložil ministerstvu zemědělství (MZe), aby připravilo legislativní změny upřednostňující při budoucím nákupu půdy na ní již hospodařící farmáře. Novela devizového zákona již prošla prvním čtením ve sněmovně, ke schválení ji koncem března poslancům doporučil sněmovní zemědělský výbor. Rozpočtový výbor doporučil novelu schválit jen se změnou v účinnosti. Předkládané novely mají zabezpečit prodej zemědělských pozemků subjektům, které hospodaří na minimální výměře 10 hektarů nejméně po tři roky. Navrhované změny mají sjednotit podmínky pro převody zemědělské půdy na farmáře a zamezit tomu, aby ji přednostně získávali nezemědělci. Plnění nových podmínek ze strany zemědělců má podle návrhu kontrolovat Pozemkový fond (PF) ve spolupráci s ministerstvem zemědělství.
Návrh je podle předkládací zprávy k materiálu předkládán v rozporu s ministerstvem financí (MF), které požaduje návrh zcela přizpůsobit devizovému zákonu, který ruší omezení pro nabývání zemědělské půdy. Obdobné připomínky jako MF uplatnil také úřad vlády, který navíc požaduje revizi většiny ustanovení zákona jako celku. MZe a PF však protiargumentují specifičností režimu prodeje státní půdy. Koncepce přednostního prodeje pouze českým občanům za specifických podmínek byla schválena už v roce 1999 a nikdy prý nebyla zpochybněna. Obsáhlejší novelu nelze podle MZe navíc akceptovat, neboť by nebylo v souladu s listopadovým usnesením vlády. Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů, z toho 262 tisíc představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z toho převoditelných je 148 tisíc hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících ne na vlastní, ale pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století. Sousední Slovensko, které si sedmiletý zákaz nákupu půdy zahraničními fyzickými osobami při vstupu do Evropské unie také vyjednalo, požádalo na rozdíl od ČR o prodloužení omezení. Stejný postup jako východní soused Česka zvolily Maďarsko, Litva a Lotyšsko.
