Původní aleje stromů mizí. Zůstane Hradec městem zeleně?

Rekordní obměnu zeleně za několik let teď zažívá centrum Hradce Králové. Z ulic mizí celé aleje vzrostlých stromů, ty tradiční na několika místech nahrazují exotické druhy původem ze Severní Ameriky i východní Asie. Počet vysazených stromů vloni byl nejvyšší za posledních deset let. „V letech 2008 a 2009 přibylo ve městě téměř dva a půl tisíce stromů, za posledních osm let necelých sedm tisíc. K nejexotičtějším stromům, které jsme letos vysazovali, patří stromořadí pyramidálního tvaru Liriovníku tulipánokvětého v Puškinově ulici,“ uvedl vedoucí správy Městské zeleně v Hradci Králové Daniel Jeřábek.
Výsadba navázala na sadové úpravy Riegrova náměstí. Liriodendrony původem ze Severní Ameriky nahradily jinou severoamerickou dřevinu - akáty. Napadla je hniloba. V nových výsadbách se objevuje také severoamerický dub bahenní, Dřezovec trojtrnný, východoasijský Svitel latnatý, Korkovník amurský či Lapina jasanolistá z Kavkazu. Na další podivuhodné názvy dřevin narazí lidé v hradeckých parcích.
Důvodů pro vysazování cizokrajných dřevin je více, některé lépe snášejí městské prostředí a volí se i kvůli vzhledu.
„Za velmi cenné považujeme například stromořadí břestovců v Hradební ulici, skupinu Velkých jerlínů před garážemi Palace i velké exempláře platanů na nábřeží, v okolí Ulrichova náměstí nebo u léčebny dlouhodobě nemocných. Nejde o tak vzácný strom, avšak hradecké platany jsou svojí velikostí a umístěním výjimečné. Za vzácnost se dají považovat také velké exempláře Liriovníku tulipánokvětého, Jinanu dvoulaločného nebo Tisovce dvouřadého,“ uvedl Jeřábek.
Ochránci proti vysazování cizokrajných dřevin v centru města nic nemají, nejde-li o exotické druhy lip, jako je lípa plstnatá.
„Je velice vhodná do městského prostředí, protože je odolná. Na druhou stranu likviduje svým nektarem čmeláky a další hmyz. V Hradci jsou taky, ale poměrně málo,“ řekl Adam Záruba z Českého svazu ochránců přírody.
Lípy plstnaté měly nahradit vzrostlé lípy na Malém náměstí, které se nakonec podařilo uhájit. U dalších stromů protesty nepomohly, jako u katapalt u Krajského soudu či u dříve památného akátu u evangelického kostela. V Uhelné ulici, kde před pár dny padlo stromořadí javorů a lip, lidé naopak kácení žádali. Stromy tam ničily rodinné domy a před patnácti lety poškodily i kanalizaci.
Vloni počet skácených stromů výrazně navýšila výstavba koupaliště.
„Letos jsme ve městě zatím vykáceli 342 stromů, což odpovídá běžnému průměru. Nejsme však jediní ve městě. Stromy se kácí i na veřejně přístupných soukromých pozemcích, jako třeba před obchodním centrem Futurum na Brněnské ulici nebo v souvislosti s výstavbou kanalizace ve Východní ulici,“ podotkl Jeřábek. Některým lidem přitom vadí, že ulice a náměstí bez vzrostlých stromů vypadají stroze a chybí na nich stín. „Někde se kácejí příliš brzy před plánovanou rekonstrukcí či výstavbou, nějaký čas mohly ještě růst. Nemám také rád, když se stromy vysazují před stavební činností, stává se, že se při ní poškodí a musí se vyměňovat,“ sdělil Záruba. Jiní jsou rádi, že se při vichřici už nemusejí bát padajících větví. Věk dožití stromů ve městě snížil hlavně rozvoj podzemních sítí, dopravy a bytové zástavby. Mladé stromky nahrazují staré aleje postupně. „V případě kácení topolů na náměstí 28. října se náhradní výsadby provedly s předstihem u dětského hřiště na Gočárově třídě. Na původní místa se stromy vrátí při rekonstrukci celého náměstí,“ dodal Jeřábek.
Město má na starosti okolo 65 tisíc stromů. Při rozhodování o jejich bytí či nebytí hraje největší roli bezpečnost. Posuzuje se zdravotní stav stromů a defekty, které by mohly způsobit jejich lámání či pád. Dřevo končí v hradeckém psím útulku, který se jím vytápí.