Recenze: Teheránská tabu aneb Animovaná noční můra z Íránu

Teheránská tabu

Teheránská tabu Zdroj: Aero films

Jako zemi bez budoucnosti plnou zákazů, strachu a pokrytectví vykresluje Írán animovaný snímek Teheránská tabu, čtvrtý film, který do českých kin vybralo několik desítek diváků přihlášených do projektu Scope100.

Debut, jenž se poprvé obecenstvu ukázal loni na festivalu v Cannes v Týdnu kritiky, překvapivě nevznikl v Íránu, ale v koprodukci Rakouska a Německa, kde se dnes osmačtyřicetiletý íránský rodák Ali Soozandeh před více než dvaceti lety usadil.

Aby tvůrce mohl atmosféru titulní metropole zachytit i tak, rozhodl se trudné příběhy tří protagonistů z jednoho sídliště zobrazit pomocí rotoskopie. Podobně jako Tomáš Luňák v Aloisi Nebelovi, i on převedl natočené scény s herci do výtvarně výrazné podoby, která životu mladých v Íránu dodává poetickou atmosféru surrealistické noční můry.

Dost možná že bez ní by se sledování světa, v němž žena nemůže nic bez souhlasu manžela a slušný člověk se neobejde bez úplatků mocným, stalo už příliš ubíjejícím. Soozandeh je ve své kritice nelítostně přímý a všudypřítomný a jediné východisko vidí v útěku.

Jeho hrdinové platí velkou cenu za své omyly a přečiny druhých. Bábak se v klubu vyspal s dívkou, která nutně potřebuje zůstat pannou. Těhotná Sara by chtěla pracovat, musí se však starat manželovi o rodinu. V pokrytecké společnosti prohnilé pod nátěrem náboženských zásad se dokáže vyznat jen soucitná zkušená matka němého malého syna, jež se z nutnosti nechá vydržovat bohatým soudcem.

Na rozdíl od Marjane Satrapiové, která v animované adaptaci svého autobiografického komiksu Persepolis popsala život v Íránu se směsí smutku, lásky, dětské naivity a vzdoru, Soozandeh volí tón odevzdané, smutné tragédie. Jeho pohled na stát pod vládou islámských konzervativců je i přes svou animovanou podobu drsnější a pesimističtější než v dílech jiných íránských autorů, jejichž filmy promítají světové festivaly.

Jako tvůrce v exilu své názory neskrývá do metafor a jeho dílo i přes solidaritu mezi protagonisty obsahuje tolik beznaděje a zlé svévole, že z něj Írán vychází skoro jako ona pekelná země, za jakou ji považuje současný americký prezident.Zatímco Persepolis vyprávělo o lidech a jejich touze po svobodě, Teheránská tabu působí víc jako film o místě, které skoro veškerou svobodu nenávratně potlačilo.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Teheránská tabu

(drama, Německo/Rakousko, 90 minut) 
Režie: Ali Soozandeh 
Hrají: Arash Marandi, Zahra Amir Ebrahimiová, Elmira Rafizadehová
Hodnocení: 70 %