Program BIC se podle Woernera ještě letos rozroste o tři centra v dalších městech Evropy. Podnikatelům BIC možnost vyvíjet technologie a řešení pro použití nejen ve vesmíru, ale také samozřejmě zde na Zemi. „Zde v Česku s námi spolupracuje CzechInvest či město Praha,“ prohlásil Woerner s tím, že Česko je nyní v hledáčku jeho agentury také kvůli projektu Galileo, jehož administrativní orgán GSA zde sídlí.
„Letos se chystáme vypustit dalších šest satelitů na orbitu. To zvýší počet aktivních zařízení na 16, což by nám mělo umožnit spuštění prvotních služeb,“ dodal. Podle něj tyto prvotní služby ještě nebudou dostupné pro jednotlivce, ale hlavně pro vývojáře a celou industrii, aby mohli začít vyvíjet a vyrábět zařízení, která budou Galileo používat.
ESA chce hlavně na Měsíc
Ohledně plánů agentury v rámci vesmírného dobývání Woerner zdůraznil roli Měsíce. „Osobně jsem již dříve navrhl globální rámec pro vesmírný průzkum, mezi jehož hlavními body bylo také vybudování výzkumné stanice na Měsíci,“ vzpomenul ředitel. Měsíc je podle něj hlavně blíže než Mars a agentura je schopna „se tam dostat velmi rychle“, třeba v rámci několika let od prvního podpisu smlouvy.
„Myslím, že je pro nás důležité dostat se opět na Měsíc, naučit se, jak nakládat s tamními materiály, zpracovávat je a využívat je pro další cesty vesmírem,“ dodal. Měsíc prý bude významným zdrojem, a to i z hlediska možností základního výzkumu, který tam může probíhat. Ostatně i proto Woerner navrhl koncept základny „Moon Village“ (Měsíční vesnice). Tento koncept prý nyní probírá s globálními partnery ESA.
Ředitel ESA reagoval také na záměr vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka na vybudování národní kosmické agentury. Podle Woernera je ESA je schopná administrovat jednotlivé národní kosmické programy, tedy fungovat jako národní agentura, aniž by ji daný stát musel nějak oficiálně zřizovat. „Máme také dostupné instrumenty, v jejichž rámci si členské státy mohou realizovat své „prioritní“ programy jako minisatelity či cokoliv jiného vás napadne. Ale je to stále jen naše nabídka, Česko v tomto ohledu bude mít samozřejmě poslední slovo,“ uzavřel.
| Johann-Dietrich Woerner (61) |
|---|
| Vystudoval Technickou univerzitu v Berlíně a poté univerzitu v Darmstadtu, kde později působil jako děkan. Na stejné univerzitě byl v letech 1995 až 2007 rektorem. Během své kariéry získal mnoho vědeckých ocenění a čestných doktorátů. Obdržel také Spolkový kříž za zásluhy Spolkové republiky Německo za své nepřetržité úsilí ve vzdělávání příští generaci vědců, je také nositelem řádu Rytíř francouzské Čestné legie. Od roku 2007 působil jako předseda Výkonné rady Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). Do funkce generálního ředitele Evropské kosmické agentury nastoupil v červenci 2015. |
