Moravské náměstí se během rekonstrukce změnilo z velké části v pěší zónu, zmizela odtud parkovací zóna, která předtím zaujímala podstatnou část prostoru, a náměstí se stalo pobytovým prostorem. Při rozsáhlé rekonstrukci Joštovy ulice, kde se nachází citlivý dopravní uzel a významné instituce (Ústavní soud, ÚOHS), rovněž došlo k rozšíření pěší zóny a návratu k historickému vzhledu místa, v souladu s tím se zde objevila čtyřřadá alej tak, jak tomu bylo na počátku 20. století. Hlavním dopravním prvkem ulice se stala tramvajová trať a do prostoru pěší zóny je umožněn vjezd pouze dopravní obsluze. V Joštově ulici vzniklo také informační Mobility centrum – bod, kde se mohou návštěvníci zóny dozvědět veškeré informace týkající se dopravy v Brně a okolí. Jako klíčová dopravní spojnice byla v rámci rekonstrukce centra opravena ulice Husova vedoucí pod Špilberkem kolem hotelu International. Již dříve (2005) rekonstruované náměstí Svobody si vyžádalo 180 milionů korun a stalo se v roce 2006 nejlepší jihomoravskou stavbou. Jeho přestavba zahrnovala položení nové dlažby z mrákotínské žuly, opravu morového sloupu, vodní prvky i zeleň. Investice do rekonstrukce Joštovy ulice za přispění fondu EU dosáhla necelých 350 milionů korun. Do opravy centrální části Brno od roku 2009 investovalo 747 milionů korun. Vzniku nové podoby centra města přitom předcházelo budování kolektorové sítě.
#####Historie sjednocuje město
[file:11770:small:right]
Sjednocujícím prvkem všech rekonstruovaných veřejných prostranství byla snaha o částečné navrácení historického charakteru centru Brna a zároveň udržení jednotného charakteru veřejného prostoru. Zárukou této jednoty vizuálního pojetí je regulační plán městské památkové rezervace, který podrobně popisuje pravidla, jimiž se rekonstrukce v centru města musí řídit. Do značné míry vychází z historických kontextů, zároveň ale nekopíruje otrocky historický stav z dřívější doby, ale respektuje základní požadavky na dopravu. Do ulic centra také díky rekonstrukci výrazně vstoupily výtvarné prvky – sochy a další objekty, jejichž instalace je součástí záměru Sochy pro Brno, který odstartovalo minulé vedení brněnské radnice. Idea původně měla vnést do města upomínky na výrazné osobnosti spjaté s Brnem, literáty, vědce i umělce, kteří tu zanechali svou stopu. Záměr ale postupně nabral směr instalace sochařských objektů jako takových. Někdy jde jen o připomenutí minulosti – na náměstí Svobody je například na ploše naznačen půdorys kostela sv. Mikuláše, který byl zbořen v 19. století, myšlenka obnovy královské kaple na Dominikánském náměstí ale neprošla a replika kaple by se měla objevit na parkovacím domě v Panenské ulici. Rozhodování a instalace výtvarných a historizujících prvků často provázely i komplikace.
Například koncepce Moravského náměstí zahrnuje čtyři výtvarné prvky odkazující na základní ctnosti – spravedlnost, uměřenost, obezřetnost a odvahu. Zatímco první tři již na náměstí jsou, jezdecká socha moravského markraběte Jošta chybí, protože návrh Mariuse Kotrby, který ve výtvarné soutěži zvítězil, se brněnským radním nakonec nelíbil. Také v případě kašny na náměstí Svobody kvůli záměru umístit na její objekt verše básníka Jana Skácela město absolvovalo dlouhá jednání s držiteli autorských práv a o podobě „brněnského orloje“ na náměstí Svobody se diskutuje dodnes.
