Rekordy drží Krýzovy jesličky, otínský jedlík i skleničky od jogurtu

Díky největšímu mechanickému betlému na světě je Hradec v knize rekordů. Sedmička z ní vybrala ty nejzajímavější zápisy, které dosud nikdo nepřekonal.

Přestože nová Česká kniha rekordů, kterou pravidelně vytváří pelhřimovská Agentura Dobrý den, vyjde až v listopadu, už teď je jasné, že některé rekordy vytvořené Jindřichohradečáky nikdo nepřekonal.
Není to ani měsíc, kdy vznikl nejnovější jindřichohradecký rekord v nejdelší souvislé řadě skleniček od Jihočeského jogurtu, který se tady vyrábí. „Lidé přinesli do parku pod gymnáziem 218 prázdných skleniček, což nakonec vytvořilo řadu dlouhou třináct metrů a sedmdesát osm centimetrů,“ řekl jeden z organizátorů Čestmír Vala. V nové knize českých rekordů se však jogurty neobjeví. Podle prezidenta Agentury Dobrý den Miroslava Marka už bylo po uzávěrce vydání.
I další rekord souvisí s jídlem. Jeho držitelem je známý otínský jedlík Miroslav Helebrand, který před dvěma roky snědl pečenou kachnu o hmotnosti 726 gramů v čase 13:00:56 minut. Nepřekonatelný je také  v pití syrových vajec. Na patnáctém ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově jich za 9:42:09 minut vypil rovných sto. Jeho další oblíbenou soutěží je pojídání sladkých knedlíků. „Jahodové knedlíky mi také nedělají problém. Letos jsem jich za třicet minut snědl dvaatřicet,“ chlubí se Helebrand. Navíc je známý tím, že na většinu soutěží jezdí na kole.
Držitelem dalšího rekordu je jindřichohradecký zmrzlinář Martin Fousek. U svého zmrzlinového okénka nasbíral za šest hodin 1 527 otištěných palců. Děti tehdy lákal na zmrzlinu zdarma, ale přišli i dospělí. Tento nápad zmrzlináři vyšel a rekord mu stále patří.

Krýzovy jesličky

Do Guinessovy knihy rekordů byl Krýzův betlém zapsaný v roce 1998 jako největší lidový mechanický betlém na světě. Punčochářský mistr Tomáš Krýza ho začal vyřezávat asi ve svých osmnácti letech a pokračoval až do své smrti v roce 1918. Je na něm 1 398 figurek, z nichž se 133 pohybuje. Původní mechanismus, který uváděl postavičky do chodu, byl poháněný ručně a Krýza k jeho výrobě použil všechno, co měl po ruce, třeba i špulky od nití, část kolovrátku nebo váleček na nudle. Byl ovšem natolik zručný a precizní, že tento důmyslný systém nekonečných pásů, drátků, pružin, převodů, kol, řemenů a dalších součástek funguje s menšími úpravami dodnes.
Díky lidské zručnosti se zrodil i další rekord. Obřího dřevěného kačera vyrobili ve firmě JAS v nedaleké Stráži nad Nežárkou před čtrnácti lety. Zvětšenina dětské hračky měří padesát centimetrů.
Hravost výtvarníků zase vedla k vytvoření největšího kinetického obrazu. Osmačtyřicet metrů a sto patnáct centimetrů široké dílo, na kterém své umělecké sklony projevilo jednačtyřicet profesionálů i amatérů, vzniklo v Zámeckém mlýně v Jindřichově Hradci minulý rok. Podle jednoho z organizátorů, galeristy Jiřího Langera, šlo zpočátku jen o žert. Zatímco umělci tvořili, pohybovali čtyřiadvaceti sešitými prostěradly na záclonové garnýži a jednotlivé styly výtvarníků se tím spojily v kompaktní obraz. Dílo zapsali komisaři pelhřimovské Agentury Dobrý den do české knihy rekordů.

Nůše a kapr

Rekordy se rodí ale i mimo Hradec. Například Jan Zahradník z Lomnice nad Lužnicí vyrobil za osmdesát hodin čistého času nůši vysokou 240 centimetrů, s objemem čtyři a půl metrů krychlových. Padlo na ni šedesát kilogramů proutí.
Hradci ve vytváření rekordů začalo v poslední době konkurovat i Třeboňsko. Kromě dirigenta Jaroslava Kohouta, který stojí rovných padesát let v čele Třeboňského lázeňského symfonického orchestru, vycházejí další rekordy hlavně z tradic rybníkářství.
V Třeboni letos zahájili letní sezonu neobvykle. Lidé na Masarykově náměstí vytvořili svými těly největší mozaiku kapra. „1 865 dětí, studentů a dospělých zaplnilo předem vyznačený prostor místního náměstí tak, že vznikl obří obrazec znázorňující tradičního třeboňského kapra o délce čtyřicet metrů a celkovém obvodu sto pět metrů,“ uvedl Miroslav Marek.
Ryby hrají hlavní roli i v dalším bláznivém rekordu, tentokrát v Chlumu u Třeboně. Tam se totiž za šest hodin podařilo 462 rybářům chytit 1 191 ryb. Některá prvenství nebo rekordy vznikají ale neplánovaně. Stavitel Jakub Krčín z Jelčan určitě v šestnáctém století nepočítal s tím, že rybník Rožmberk bude i po čtyřech století největším rybníkem v České republice. Vodní dílo má 489 hektarů a zadržuje 5,86 milionů metrů krychlových vody.