Rektor: Čeká nás boj o studenty | E15.cz

Rektor: Čeká nás boj o studenty

Laboratoře vyměnil Miroslav Mašláň začátkem února za pracovnu rektora.

Ve volných chvílích hraje amatérské divadlo nebo studuje fyzikální zákony. Dvaapadesátiletého Miroslava Mašláně teď ale bude zaměstnávat úplněněco jiného. V příštích čtyřech letech povede jako rektor olomouckou univerzitu.

Po svém zvolení jste řekl, že školu čeká boj o studenty. Proč? Ano, to nás čeká. Souvisí to s tím, že přijdou populačně slabší ročníky. Další navyšování počtu studentů už neplánujeme, odrazilo by se to na kvalitě. Mluví se o tom, že budeme moct vzít méně studentů, ale dostaneme stejné peníze.

Na co se jako rektor netěšíte? Občas budu nucený říci ne, což není nic příjemného.

Jste úspěšný vědec. Nebudou vám chybět laboratoře? Určitě, ale ve funkci jsem jen pár dní. Uvidíme za rok.

Proč jste si kdysi vybral právě fyziku? Byla to náhoda, neměl jsem moc rád společenské vědy. Na gymnáziu mě k fyzice přivedl jeden učitel a od druhého ročníku už jsem věděl, že se jí chci určitě věnovat i do budoucna.

O přírodovědné a technické obory není velký zájem. Myslíte, že se někdy situace změní? Až budou konstruktéři ve fabrice brát víc než právníci, rodiče začnou směřovat své potomky na tyto obory. Nepříznivý trend ovlivňuje i snížení počtu hodin těchto předmětů na základních a středních školách. Podle mě by měl například každý student maturovat z matematiky.

Vysokou školu jste vystudoval v Minsku. Jak jste se tam dostal? Začal jsem studovat na Univerzitě Palackého a mezi nabídkami na výměnné pobyty v zahraničí byl i Sovětský svaz. A Rusové byli v oboru velmi dobří. I podmínky pro výzkum tam byly lepší. Třeba výpočetní technika byla na začátku 80. let u nás ještě v plenkách, v laboratoři v Minsku jsem mohl používat velmi kvalitní počítač. Později se karta obrátila.

Studoval jste v ruštině? Ano, přitom z ruštiny jsem měl na gymnáziu nejhorší známky. Když jsem přijel, vůbec jsem nerozuměl. Ale získal jsem k jazyku vztah, četl jsem romány v originále, poslouchal Vysockého. I po letech mluvím rusky bez problémů, přestože neznám pořádně gramatiku.

Přes dvacet let působíte na univerzitě. Jak se změnila? To se nedá srovnat. Naše vybavení dnes odpovídá lepšímu evropskému průměru. Já ještě pamatuji žebračenky. Pokud chtěl vědec získat informace z nějakého odborného článku, poslal korespondenční lístek s žádostí autorovi a po určité době mu článek přišel. Měl jsem jich doma plné krabice od bot. Dnes máte informace na internetu k dispozici okamžitě.

Mezi své priority řadíte i získání a využití peněz z Evropské unie. V příštích letech bychom mohli získat 2,2 miliardy a rád bych, abychom získali ještě víc. Někdy se ale tak velké sumy až bojím, aby všechno klaplo.

Ve volném čase hrajete v amatérském souboru v Těšeticích divadlo. Jak jste se k tomu dostal? Asi před deseti lety hráli ochotníci hru o skladateli Kmochovi a hledali dítě, které hraje na housle. A můj syn byl jediný v okolí, který uměl hrát. Protože jsem s ním chodil na zkoušky, nabídli mi malou roli. V první hře jsem hned hrál jsem radního. Od té doby si divadlo užívám. Moc mě baví, odpočinu si u něj.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!