Asi nejlépe to můžeme pozorovat na interiéru budov jedné z nejvýznamnějších pražských ulic, na zasedacím sále Senátu ve Valdštejnském paláci či na originálně řešeném schodišti Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tím však výčet zdařilých realizací ani zdaleka nekončí (lze je najít na internetových stránkách společnosti). „Loňskou a letošní výzvou byl pro nás poslední neopravený dům ve frekventované Pařížské ulici. Pokračování v duchu Vejrychovy architektury a zároveň hledání prostoru pro zázemí moderních kanceláří byl docela komplikovaný úkol, který se nám doufám podařilo kvalitně vyřešit,“ vysvětluje Jan Šesták.
„K práci jiných architektů přistupuji vždy s respektem, důležitý je vztah stavby k okolí a k danému účelu. Dokonalost, je-li vůbec možná, vzniká až tímto spojením,“ dodává architekt. Přestavbou secesního domu v Pařížské ulici vznikly opět vysoce ceněné moderní prostory pro kanceláře i pro obchody. „Architektonická kancelář plně vystihla naši představu otevřeného moderního prostoru, který respektuje původní architekturu a přináší také svůj vlastní osobitý vklad,“ prohlásila na tiskové konferenci Ilona Monferini Mančíková, jednatelka italské developerské společnost FIM Group.
#####Hledání živého prostoru
[file:11359:small:right]
Architektura nesmí být budováním umělých prostorů. Týká se to kanceláří, obchodů i rezidenčního bydlení. Jan Šesták se snaží podle svých vlastních slov chápat nezaměnitelný charakter místa. Jako dobrý příklad všeobecného souladu (město, investor, architekt, urbanista) i zachování genia loci uvádí Hradec Králové, město založené na důmyslném konceptu geniálního architekta Josefa Gočára.
„Je to velkorysá, promyšlená koncepce s možností dalšího rozvoje. Jednoznačný důkaz o tom, že to jde. Většinou ovšem podléháme diktátu neprofesionálního investora a bráníme kvalitní architektuře i promyšlené koncepci města. Nedělám si iluze o jiných zemích, ale v České republice je tento stav za hranicí akceptovatelnosti. Na druhou stranu se soukromý investor musí pohybovat na malém trhu, který nepřeje experimentům, takže se asi nedočkáme projektů, které by byly světově zajímavé. Přesto si myslím, že čeští architekti jsou stejně dobří, respektive že v dnešním propojeném světě již není kvalita spojená s národností,“ vysvětluje Jan Šesták.
#####Podnikatelské baroko tu není navěky
Okázalost je znakem nevkusu. Bohatství se skrývá v konstrukčních detailech a v inteligentních technologiích. Takzvané podnikatelské baroko je podle Šestákových slov důsledkem neblahého propojení informací z celého světa, jež vytěsňují estetické normy z běžného života i ze školních osnov. Lidé zcela běžně stavějí to, co vidí ve svém okolí (a v médiích), a také se tak chovají. Pokud byl svět informačně omezený, docházelo k opakování typů staveb z blízkého sousedství. Nyní se můžeme inspirovat celým světem a neumíme si s tím vůbec poradit. Vznikají podivné slepence nejrůznějších vlivů a stylů. „Těžko někoho vinit, takoví prostě jsme. I tam, kde mají striktní regulaci pro vnější tvar staveb, jejich řemeslný detail, celkový vzhled upadá. Svět se vyvíjí příliš rychle na to, aby si mohl hlídat svoji krásu,“ podotýká architekt.
#####Zajímavé projekty
Ve studiu se Jan Šesták se svým společníkem Markem Deylem věnují celé škále projektů od interiérů a rekonstrukcí až po novostavby. Chápou rekonstrukce a interiéry v souvislostech. Snaží se najít rovnováhu mezi stávajícím historickým charakterem prostředí a novým moderním interiérem. Byty jsou většinou řešeny takzvaným systémem vestavěného interiéru včetně dveří, jakožto neoddělitelné součásti. Všímají si rovněž energetických úspor a ekologických aspektů bydlení. „Ekologie staveb by měla spočívat spíše v nenáročnosti než v sofistikovaných technologiích, které mají k úsporám energie sloužit. Dům není automobil,“ vysvětluje Jan Šesták.
„Auto je otestované a v opakované výrobě doladěné, kdežto stavba je jedním, v podstatě atypickým, dílem. Inteligentní budova by tedy z filozofického hlediska měla být spíše strojem a od architektury by se tak, jak ji vnímáme nyní, asi začala vzdalovat. Nejsme zastánci rčení, že co je striktně účelné, je zároveň krásné, ale nelze si nepovšimnout, že takto koncipované věci (stroje) bývají většinou krásné,“ dodává poněkud tajuplně a otevírá rozsáhlý fotografický archiv realizací renomovaného pražského architektonického studia, které se rozhodně budoucnosti nebojí.
*
[file:11360:small:right]
M. A. arch. Jan Šesták (1966) je spolumajitelem pražského studia pha. Založil jej v roce 1994 s kolegou Ondřejem Gattermayerem. V roce 2005 dochází ke změně struktury a novým společníkem se stává architekt Marek Deyl. Studio se zabývá zajištěním veškerých projektových prací v oblasti staveb, urbanismu, interiéru a designu.
Jan Šesták vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v oboru konstrukce, tvorba nábytku a interiéru, poté krátce pracoval v Krajském projektovém ústavu jako praktikant a dále studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (obor architektura 1) se závěrečnou praxí na Ecole d’Architecture UP6 v Paříži. Je nositelem ceny Grand Prix (2008). Projekty studia lze najít na internetové stránce www.studiopha.cz
