Richi létá přes překážky jako motýlek

Mistr republiky může někdy měřit jen několik centimetrů a mít velké rozevláté uši. Je to případ papillona Richiho z Třeště. Ten na pražské Velké jarní ceně v soutěži, ve které psi zdolávají překážkovou trať, porazil všechny své soupeře a stal se mistrem republiky v kategorii nejmenších psů, takzvané agility toy.

Papillon znamená v překladu motýlek a Richi přes překážky podle jeho majitelky Věry Molcarové doslova létal. „Na závodech hodně záleží, jak pejskovi poskládaná dráha sedne. V Praze Richi opravdu perlil,“ popisuje Molcarová, která doma v Třešti spolu se svým manželem chová celkem deset psů – dvě sheltie, dva tibetské španěly, čivavu a tři papillony, kterým se nedávno narodila dvě štěňátka. Trénuje ale jen pět z nich.

Richi chodí na cvičiště jednou týdně na dvě hodiny a vždycky se nemůže dočkat. „Když ho uvážeme, abychom mohli jít skákat s jiným pejskem, je schopný překousat vodítko, jak moc chce jít taky. Musím ho dávat na řetěz. A když nemůže překousat svoje vodítko, kouše ho ostatním,“ směje se Molcarová.
Papillon je podle třiačtyřicetileté cvičitelky pes jednoho pána. Rychle se upne na jednoho člověka. „Manžela sice poslouchají, ale sám by s nimi nešel. Neriskoval by, aby mu utekli. Jsou to velcí závisláci,“ říká Molcarová.

Pět psů s paničkou spí dokonce i v posteli. „Jsou zvyklí spát na mé půlce. V posteli jsem jako obložený chlebíček, ale nemám to srdce je vyhodit. Psi jsou u mě vždy na prvním místě,“ podotýká Molcarová.

Seznámení na „cvičáku“

Svého manžela poznala na „cvičáku“, když jí občas pomáhal rozmísťovat překážky. Svatbu měli na závodech. Brali se vloni v červnu, jen v tričku a teplákách a se psem v ruce místo svatební květiny. „Myslela jsem si, že to žádný chlap nemůže se mnou a s mou láskou ke psům vydržet, ale vydržel. Strhla jsem ho k tomu a dnes už také jezdí se svými psy na závody,“ dodává cvičitelka.

Psa chtěla Molcarová odjakživa. S rodiči a dvěma sourozenci ale bydlela v malém bytě, takže svůj velký sen mít psa a cvičit ho si splnila až v sedmnácti letech, když dokončila učiliště. Pořídila si vlčáka. „Než jsem si ho pořídila, půjčovala jsem si psa na venčení, kde se dalo, a vysedávala jsem u cvičáku a pozorovala, jak psi trénují,“ říká Molcarová. Před deseti lety založila Klub agility v Třešti. Po šesti letech město klubu poskytlo místo, kam můžou zájemci chodit trénovat.

Pokud chce někdo trénovat psa ve skoku přes překážky, musí mít hodně trpělivosti. A také psa, kterého to baví. „Lidé by se neměli na psa moc zlobit. Například papillon je velmi citlivý. Musím projevovat velkou radost. Když vidí, že se raduju, podpoří ho to k ještě větším výkonům,“ vysvětluje zkušená trenérka.