Přepisovat doslovně rozhovor s novou českou miss Lindou Bartošovou by znamenalo domalovávat za každou její odpověď velkého smajlíka. Osmnáctiletá gymnazistka má totiž neuvěřitelný životní nadhled a věčně dobrou náladu. Alespoň zatím. Že by její povahu život ve světě showbyznysu, kam ji tohle vítězství katapultovalo, nějak zásadně změnil, o to strach nemá. „Myslím, že člověk není nikdy dostatečně připravený na věci, které si zatím neprožil. Přesto si troufám tvrdit, že to mám v hlavě celkem srovnané,“ říká s rozhodností královna krásy.
Jaké byly oslavy po vítězství?
Abych byla upřímná, maturitní povinnosti mi teď v bujarých oslavách, nebo alespoň v oslavách dle mého gusta, brání. Doufám, že to časem s přáteli napravíme. Zatím tak proběhly jen poklidné oslavy s rodinou.
Je vám osmnáct, předpokládám, že večery netrávíte pletením. Vyrážíte často s partou někam „zapařit“? Tedy když se neučíte.
Předpokládáte správně. Jsem velmi společenský člověk a ráda se bavím.
Kam chodíte nejraději?
Záleží na momentální chuti a náladě. Pokud si chci jen posedět a v klidu popovídat, jdu třeba s kamarádkami na víno. Když se chci vyřádit, vytipuji si nějakou kvalitní taneční akci.
Líbila se vám party po skončení Miss? S trochou nadsázky se dá říct, že takhle teď bude vypadat váš příští život. Těšíte se, nebo spíš děsíte?
Party byla fajn, nicméně jsem byla pořád tak trochu v deliriu z vítězství, tudíž jsem to nijak moc neprožívala. Jak říkám, jsem společenský člověk a večírky mám ráda, takže mi jejich občasné návštěvy vůbec nevadí. Nemyslím si ale, že by se staly hlavní součástí mého života. I tady platí, že ,,jaký si to uděláš, takový to máš“.
Co vás na soutěži Miss nejvíc překvapilo?
Lidskost, na kterou jsem všude narážela. Nikdo se k nám nechoval s nějakou přehnaně chladnou profesionalitou. Celý štáb byl hrozně milý a příjemný.
A nejtěžší okamžiky?
Asi ustát nemístné urážky a komentáře ve všech těch internetových diskuzích po finále.
Jak jste se vůbec dostala do soutěže? Četl jsem něco o velké náhodě.
Byla to náhoda. Byla jsem na stáži v novinách a vyslali mě udělat rozhovor s postoupivšími finalistkami z Pardubic. Tým České Miss si mě tam vyhlédl a požádal mě, abych se přišla podívat na nějaký ze zbylých castingů. To jsem nakonec udělala a vyšlo to.
Věříte na osud?
Považuji se za fatalistu, takže ano. Události posledních dní mou víru jen utužují.
Těšíte se do Číny na Miss World?
Těším se moc. Myslím, že to bude naprosto výjimečný zážitek, který se jen tak někomu nepoštěstí. Proto si to hodlám maximálně užít.
Už jste začala s přípravami a balením?
V současné době se soustředím především na maturitu, takže přípravy vypuknou, až složím tuhle zkoušku. Doufám, že úspěšně.
Máte z ní strach?
To mám. Ale v přiměřené míře je to snad i dobře.
Jak vůbec zvládáte školu?
Musím přiznat, že jsem tam teď moc času netrávila. Myslím, že nejdůležitější je samostudium a poctivá příprava. Za dva týdny mě čeká písemná část, na kterou se stejně moc připravit nedá. Za měsíc ústní, tak snad to všechno stihnu a zvládnu.
Z jakých předmětů maturujete?
Povinně z českého jazyka a z angličtiny. Mohla jsem volit mezi cizím jazykem a matematikou, ale matematika nikdy nebyla mou silnou stránkou, takže angličtina byla jasná volba. Dále z překladatelství a tlumočnictví, to mám také povinně. Z volitelných předmětů jsem si vybrala společenské vědy. Tenhle předmět mi může hodně pomoci i při přijímacích zkouškách.
Asi bychom měli říct, že studujete na anglickém gymnáziu. Proč jste si vybrala zrovna tuhle školu?
Chtěla jsem na školu se všeobecným vzděláním, ale nechtěla jsem na klasický ,,zkostnatělý“ gympl s většinou poměrně nízkou úrovní jazyků a naopak náročnými přírodovědnými předměty.
Změnil se po finále hodně váš život?
Zatím si to nějak neuvědomuji. Samozřejmě že přibylo rozhovorů, focení a online chatů. Zásadní ,,přerod“ ale necítím.
Až odmaturujete, co dál?
Ideálně bych chtěla nastoupit na vysokou školu s mediálním zaměřením. Na žurnalistiku nebo mediální studia.
Chcete být novinářkou? Co vás zrovna na téhle práci tak zaujalo?
Spíš než klasická novinařina by mě bavilo pracovat v televizi. Myslím, že média mají v dnešní době nejen velkou moc, ale také velkou budoucnost.
Trochu si vás vyzkouším. Kdybyste dělala rozhovor s novou českou miss, na co byste se jí určitě zeptala?
Nejspíš na to, jaké jsou její momentální pocity.
To není zrovna originální.
Je to obligátní otázka. Sama jsem na ni odpovídala ve všech médiích stejně.
Jak?
Že ač mi vždycky přišly odpovědi čerstvých vítězek dost frázovité, musím se jim v duchu omluvit. Celý ten večer je opravdu takový frmol a nápor emocí, že si člověk vůbec nestíhá v hlavě utřídit, co se děje.
A jakou otázku byste jí určitě nedala?
Nejspíš na takzvanou „missí nemoc“.
Myslíte, zda se nebojí, že brzy přijde o partnera? Proč?
Protože mě samotnou to po pár rozhovorech už opravdu rozčilovalo.
A kdybych se vás na to teď zeptal já?
Tak bych si povzdychla a odpověděla posté stejně.
Jak vnímáte bulvár?
Jako nutné zlo. Ale musím uznat, že všichni nejsou tak urputní.
Jste připravená, že teď budete v jejich zorném poli a budete plnit stránky těchto novin?
Jsem s tím smířená, patří to k tomu. Budu se ale snažit nezavdávat tolik příležitostí pro peprné články a titulky.
Nemáte z toho strach?
Kdybych se měla všeho bát, tak bych se za chvíli zhroutila. Nebojím se, beru to, jak to je.
Co třeba reality show? Přihlásila byste se, dejme tomu, do Hotelu Paradise?
Nikdy. Tyto bezduché voyeurské show jdou úplně mimo mě. Shodou okolností jsem náhodou zahlédla jeden díl tohoto pořadu a fascinovaně jsem zírala, jací lidé vůbec mohou existovat.
Jste rodačka z Vysokého Mýta, co by tam měl turista určitě navštívit?
Stoprocentně naše krásné čtvercové náměstí, kostel a také úžasnou italskou pizzerii, kterou vlastní naše rodina.
Žijete ve vesničce Vraclav, která byla ve středověku významným hradištěm. Stojí za to se tam dnes vypravit?
To nepochybně. Kromě krásné přírody určitě stojí za to navštívit kostel sv. Mikuláše se známou studánkou.
A kdyby tam vážil někdo cestu jenom kvůli vám, přijmete ho? Nebo je na dveřích cedule „Vstup zakázán“?
Přijímám návštěvy, které znám. Do domu nepouštím každého, vážím si svého soukromí a to nebudu měnit.
Co si myslíte o věčném soupeření Pardubic s Hradcem?
Vzhledem k tomu, že nejsem rodačka ani z jednoho z těchto měst, tak vzájemnou rivalitu a soupeření vůbec neřeším.
Jak váš úspěch vnímá rodina?
Rodiče jsou určitě moc pyšní, ale nevidí jen pozitiva. Maminka se o mě hodně bojí a oba hlavně chtějí, abych nezapomínala na školní povinnosti.
Co partner?
Vzhledem k tomu, že jsem se do soutěže účelně nehlásila, tak nemohl reagovat nijak. Na tom osudném rozhovoru byl se mnou.
A co říkal na váš úspěch?
Samozřejmě, že mi přeje jen to nejlepší, ale času na sebe budeme mít o dost méně. Tudíž má samozřejmě trochu obavy, to je naprosto přirozené.
Jednou z vašich výher je i byt v Praze. Kdy se budete stěhovat?
Hned po maturitě.
Hodláte se v hlavním městě usadit trvale?
Ano, a už se na to moc těším.
Partner půjde s vámi?
Bohužel má práci v Litomyšli, takže zůstává.
Jaké domácí práce nesnášíte?
Asi mytí oken.
Co vaření?
Přiznám se, že vařit moc neumím. Zvládnu základní věci jako česnečku, jednoduché těstoviny nebo řízky. Díky tomu, že teď budu bydlet sama, tak se snad něčemu přiučím.
Je třináctka vaše šťastné číslo?
Teď už ano.
SEDM MALÝCH RADOSTÍ LINDY BARTOŠOVÉ:
Oblíbená kniha: Zmizet od Petry Soukupové.
Oblíbený film: Forrest Gump.
Nejmilejší zvíře: Koala a panda. Přijdou mi roztomilí.
Oblíbená květina: Bílá růže.
Populární sport: Jumping.
Oblíbený člověk: Václav Havel.
Životní sen: Mít zdravou, šťastnou rodinu a být spokojená se svým životem.
