Wikipedie je známá jako internetová encyklopedie, která kromě volně dostupného obsahu uživatelům rovněž umožňuje články editovat. Díky tomu se stala jednou ze stěžejních stránek internetu, pouze za pomoci lidských sil by však svého úspěchu pravděpodobně nedosáhla. Velkou roli totiž v kontrole obsahu na stránce hrají roboti, neboli automatizovaný druh editačního softwaru.
Takzvaní boti jsou součástí provozu na Wikipedii v podstatě od začátku jejího fungování. Mají živé editory upozorňovat na podezřelé texty nebo na faktické nesrovnalosti. Sami pak dokážou články propojovat hypertextovými odkazy, případně umí opravovat překlepy třeba v ISBN kódech zdrojové literatury.
V minulosti byla dokonce situace jiná – během prvních let wikipedie mohli boti dokonce články psát. V roce 2002, tedy v druhém roce provozu, jeden z nich napsal celkem 30 tisíc článků. Ty se týkaly amerických měst, data k napsání bot získal na stránkách statistických úřadů. A ačkoliv byly texty značně technicistní a stavba vět příliš jednoduchá, sloužily články jako kostra pro editory, kterým tak vytvoření článků zabralo méně času.
Podobná situace se opakovala i v roce 2008, kdy boti sepsali tisíce krátkých článků o asteroidech. Tehdy software získal data ze stránek NASA. Kvůli sporům mezi editory však nakonec Wikipedie od psaní článků pomocí umělé inteligence upustila.
To však neznamená, že by byl život botů na encyklopedii klidnější, spíše naopak. Alespoň to ve své nejnovější studii uvádí Oxford Internet Institute. Podle ní totiž není výjimkou, že boti mění editace vytvořené jinými boty, a to i opakovaně. „Souboje mezi boty jsou mnohem vytrvalejší, než ty, které vidíme mezi lidmi,“ řekl pro Guardian Taha Yasseri, jeden z autorů studie.
Výzkum se zabýval především editace z první dekády fungování wikipedie, zkoumal celkem třináct jazykových mutací stránky. I přes velké množství obsahu vědci neočekávali, že jim výzkum přinese převratné výsledky. Především proto, že editační software není napsán tak, aby spolu boti nespolupracovali.
Některé boje tak reflektovaly ty mezi lidmi – například pokud šlo o vybrání správného pojmenování sporných nebo válečných území. Jiné se však týkaly naprosto překvapujících záležitostí. Nejčastěji se boti přetahovali o editaci stránky bývalého pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa nebo arabského jazyka. Mezi nejeditovanějšími příspěvky se nachází také profil herce Arnolda Schwarzeneggera.
Studie uvádí, že nejčastěji proti sobě soupeřili boti Xqbot a Darknessbot, kteří se „utkali“ na celkem 3629 různých článcích během dvou let. Xqbot například více než dvou tisíc krát odstranil úpravu, kterou vytvořil Darknessbot. Nejméně často upravovali virtuální editoři stránky na německé verzi wikipedie.
Podle Yasseriho by tato výzkumná práce mohla posloužit jako varování společnostem, jež se zabývají vývojem umělé inteligence. „To, že něco funguje dobře v laboratorních podmínkách, neznamená, že bude fungovat perfektně v běžném životě. Vezměte si například autonomní auta, jež budou chovat jinak na německé dálnici a na silnici v Itálii,“ uvedl Yasseri. Zároveň říká, že boti pro wikipedii jsou jednoduchými systémy, jež jsou vyrobené za stejným účelem. Společnou kooperaci systémů tak považuje studie za primární faktor při práci s umělou inteligencí.
