1. Rodina
Mou v životě největší radostí je rodina. Mám tři děti, manželku, dvě vnoučata a třetí se právě narodilo. Snažím se s nimi trávit většinu svého volného času, když zrovna nejsem v práci. Náš společný čas využíváme k dělání běžných činností. Společně s více členy rodiny se teď snažíme jezdit na kole. Já to beru spíše z toho zdravotního hlediska, který tak zároveň spojuji se zábavou a radostí ze shledání. Rodina je pro mě tou největší jistotou v životě. To nejdůležitější, pro co člověk žije a z čeho má radost. Ze společně prožitých chvil čerpám energii a sílu do dalších dnů.
2. Medicína
Je to důvod proč jsem studoval lékařskou fakultu. Baví mě ta odborná práce, je to tak trochu detektivka. V radiologii neustále hledáme příčiny, anebo projevy určitých chorob a podle toho pomáháme provádět určení nemoci. Od toho se potom odvíjí celková léčba jednotlivých pacientů. Další věc, kterou mám na medicíně rád je bezprostřední kontakt s lidmi, které při tom člověk potkává a může jim nějak výslovně pomoc. Pozitivní na tom všem je, že se člověk musí celoživotně vzdělávat a nemůže vystačit s tím, co vystudoval. Sledování specializovaných časopisů a účast na odborných kongresech je lékařskou nezbytností.
3. Nemocnice
Dělám ředitele slezské nemocnice už patnáct let. Krom toho jsem byl začátkem devadesátých let předsedou lékařské komory, kde jsem pět let působil. To byla funkce příjemná, protože mě lékaři zvolili a nikdo jim to nevnucoval. Nikdy jsem se nepovažoval za rozumného manažera či osobnost, ale tak to na mě nějak vyšlo a já si toho vážím. Mým cílem je, aby nemocnice pokračovala ve svém vývoji, aby se tu něco měnilo, zlepšovalo, obnovovaly se přístroje, což se dle mého za posledních patnáct let povedlo. Podílel jsem se na vytvoření pavilonu chirurgických oborů. Dále se opravovalo dětské a transfuzní oddělení i laboratoře. Otevřeme nové dialýzy a výstavba nového interního pavilónu. Pořád je v tom 110 let starém areálu, co dělat a zpříjemňovat prostředí především pacientům, ale svým způsobem i zaměstnancům. Zkrátka, aby se tady všem líbilo. Přináší mi to sice spoustu starostí, ale o to více mě těší, když se to povede.
4. Sport
Dvacet let jsem závodně hrál volejbal. Pak jsem ze zdravotních důvodů musel s aktivním hraním přestat, takže nyní se mu věnuji pouze rekreačně. Mezi další oblíbené sporty patří tenis, fotbálek a v zimě lyžování. Bohužel postupně, jak se zdraví zhoršovalo, tak i ubývalo těch možností, co bych mohl dělat. Takže teď je to nejvíce ta jízda na kole. Spojit to s pracovními povinnostmi je sice složité, ale ve volných chvílích se to snažím dohánět někde v terénu. Mimo jiné jsem vášnivým fanouškem pasivního sledování všech možných sportů. Zajímám se, jak o sportovní dění v regionu, tak i v televizi. V Opavě teď zrovna sleduju basketbal, který hraje i můj syn, takže jsem ho v tom hodně podporoval a jezdil s ním na zápasy. Rovněž jsem už třicet let fandou FC Opava.
5. Cestování
S rodinou jezdíme pravidelně na dovolenou většinou do oblastí středozemního moře. Nejdále jsem byl v Šanghaji a na Havaji. Šanghaj je kouzelné město s významnou historií, ale nejvíce mě tam překvapila skutečnost velmi pokročilého rozvoje, což není v Číně standardní záležitostí. Stavebně a dopravou je nesmírně daleko před námi a možná i před velikou částí světa. Poznal jsem běžné stravovací návyky, které jsou od českých opravdu hodně odlišné. Ale čínské hůlky jsem stejně vyměnil za normální příbor. Naopak Hawai je opravdu rájem klidu a pohody. Mým snem je také navštívit Nový Zéland a procestovat Skandinávii, kde jsem ještě nikdy nebyl. Nejvíce mě asi láká Norsko svou panenskou přírodou, tam bych se rád ještě někdy podíval.
6. Kultura
Na tu mi teď bohužel nezbývá moc času, ale samozřejmě se rád podívám na dobrý film, divadelní představení, nebo si přečtu zajímavou knihu. Vzhledem k tomu, že musím číst i odbornou literaturu, tak na beletrii mi zbývá čas pouze o dovolené. Poslední film na který jsem šel do kina, byli Vratné láhve od Zdeňka Svěráka. Paradoxně se chystám shlédnout i další Svěrákovo dílo Kuky se vrací.
7. Humor
Mám rád jemný, buď český či anglický styl humoru. Do tohoto žánru spadá například divadlo Járy Cimrmana, povídky Šimka a Grossmanna, filmy od Menzela, nebo anglický seriál Ano, pane ministře. K této radosti patří i obklopování pozitivními lidmi. Mám rád, když se sejdu s přáteli, kteří mají podobné společenské cítění. Mám rád kolem sebe veselé lidi a to bez humoru a schopnosti udělat si legraci sám ze sebe zkrátka nejde.
