Rozhledny uchvátí výhledem i zchvátí cestou nahoru
Svůj širák odhazuji v dál. Tahle památná věta se opravdu nabízí při pohledu z rozhleden a vyhlídek na Klatovsku a Domažlicku. Z některých míst by člověk opravdu nejraději vzal širák a poslal ho do dálky. Redaktor Sedmičky navštívil sedm rozhleden a vyhlídek, které patří mezi nejnavštěvovanější. Co nabízejí a co jim naopak chybí?
Zdolat schody
Domažlická věž. Dominanta tamního náměstí se tyčí do výšky 56 metrů a zajímavé je, že od své osy je věž vychýlena o téměř šedesát centimetrů. „Na Domažlickou věž jsem pozval kamaráda z vojny, který je teď u mě na návštěvě. Pohled do kraje ho doslova uchvátil,“ neskrývá dojmy důchodce Antonín Skala.
Co na první pohled v Domažlicích zaujme, jsou úzké průchody nebo nízké stropy při výstupu na ochoz. Co naopak věži chybí, je dalekohled podobný tomu, jaký je na klatovské Černé věži. Rozhledna Koráb u Kdyně zase nabízí výhled i na opačnou stranu než Domažlická věž. Výstup na vrchol kovové konstrukce ale není pro slabší žaludky. Pravidelné točivé schodiště sice uvítají lidé, kteří se nechtějí protahovat úzkými místy věží nebo stoupat po strmých schodech podobných žebříku, už v polovině věže je to ale táhne dokolečka.
Původní rozhledna Koráb byla postavena na konci třicátých let. Dřevěná stavba vydržela až do let osmdesátých, kdy byla kvůli špatnému stavu zbourána. Poté ji nahradila kovová rozhledna, která slouží zároveň jako vysílač. Jen několik kilometrů od Kdyně je další vyhlídkové místo, které ale není nijak zvlášť vysoké. Zvláštní stavba, připomínající klobouk, stojí nedaleko Kouta na Šumavě. Bohužel k místu nevede zpevněná cesta, takže ideální je auto zaparkovat v obci a ke Klobouku se vypravit pěšky. K dřevěné kopuli na čtyřech kamenných pilířích se váže pověst, že zde ztratil kardinál Giuliano Cesarini svůj klobouk, když v roce 1431 utíkal z boje po bitvě křižáků u Domažlic.
Velkou popularitu získal v turistice také Bolfánek u Chudenic. Rozhledna která vznikla z věže zrušeného kostela, nabízí pohled na Chudenice, Koloveč a další obce. V posledních letech ale několik stromů začalo zakrývat výhled směrem na Chudenice, což spoustě návštěvníků vadí. „Jednáme o tom s Lesy ČR, protože výhled z Bolfánku je opravdu špatný. Už jsme něco vykáceli, teď chceme po stupovat dál, abychom výhled obnovili. Kromě toho se nám podařilo sehnat dotaci ve výši 1,3 milionu korun na opravy rozhledny,“ říká Karel Jungvirt z občanského sdružení Otisk, které se o Bolfánek stará.
Zpátky do Klatov
„Není nad Černou věž,“ tvrdí především patrioti z Klatov. Dominanta města, která se objevila i na poštovní známce, zaujme nejen dokonalým výhledem, ale na ochozu je také dalekohled. Rozhledna je vysoká více než osmdesát metrů a svůj název dostala podle tmavého zbarvení, kterému předcházel požár.
Na webových stránkách města Klatovy je zmínka, že skokem z věže skončilo svůj život doposud šest sebevrahů, jako první student Antonín Dobízl v roce 1884. Jenže z Černé věže není vidět Černá věž. Kdo se chce pokochat pohledem na dominantu města, tomu místní obyvatelé doporučují zatopený lom poblíž ulice Maxima Gorkého.
Tam je ovšem vstup na vlastní nebezpečí. Pohled na Janovicko nabídne vyhlídka na Klenové. Ta je od Klatov vzdálena asi třináct kilometrů a pohled do krajiny je možný z rozvalin hradu. Klenová také nabízí návštěvu galerie v novogotickém zámku postaveném v 19. století.
