Rusalka na rockovém festivalu
Pro zlínské filharmoniky to byl pořádný skok. Jeden večer hráli Beethovena v historickém Sněmovním sále kroměřížského zámku, den poté už je čekalo několik tisíc metalových fanoušků v areálu vizovické likérky Jelínek. Na obřím pódiu festivalu Masters of Rock tam doprovázeli finskou zpěvačku Tarju Turunen.
„Společné vystoupení jsme chystali skoro rok. V Los Angeles vznikaly úpravy písniček pro orchestr, bylo třeba doladit spoustu technických detailů. Zpěvačka s kapelou přijela do Zlína v neděli v noci a pak s filharmonií zkoušela každý den až do čtvrtečního vystoupení,“ říká hlavní organizátor vizovického festivalu Jiří Daron.
Miluje metal i klasiku
Leckdo by si myslel, že spojení vážné hudby s metalem je něco podobného, jako dát dohromady vodu a oheň. Zpěvačka Tarja na to ale má jiný názor. „Studovala jsem klasický zpěv a stále klasiku zpívám. Vážnou hudbu miluji stejně jako metal. Těší mě být součástí obou těchto žánrů a míchat je. Mohu tak lidem přinést něco jiného, neotřelého, zajímavého. Ukázat krásu metalu i klasiky zároveň,“ vysvětluje finská zpěvačka.
Kapela Nightwish, v níž zpívala od devadesátých let, patřila k prvním skupinám, které dávaly tyto dva hudební světy dohromady. A Tarja v tom pokračuje i v sólové dráze.
Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů je podle ní skvělý orchestr. „Doufám, že budeme ještě někdy spolupracovat. Nemusí to být mé písničky nebo rock, ráda bych s nimi zpívala nějakou klasiku,“ říká Tarja.
Finská Rusalka
Na Masters of Rock si vážnou hudbu také vyzkoušela, zazpívala v češtině árii z Dvořákovy Rusalky. „Antonín Dvořák je naprosto úžasný autor, rozhodně můj neoblíbenější,“ podotýká zpěvačka.
I pro hudebníky zlínské filharmonie byla rocková show zajímavým zážitkem. „Je to pocit, který běžně nezažíváme. Opravdu se nám nestává, že by na naše koncerty klasické hudby chodily desítky tisíc lidí. Ta atmosféra je samozřejmě úplně jiná,“ říká s úsměvem violoncellista Viktor Kozánek.
Pro filharmoniky to ale není první podobná zkušenost. Před pěti lety doprovázeli na festivalu Masters of Rock americkou skupinu Manowar a loni brazilskou metalovou kapelu Shaman.
Tak důkladné přípravy, jako nyní, však ještě nezažili. Technici se svými složitými přístroji zabrali celé foyer zlínského Domu umění, filharmonici museli kličkovat do sálu mezi bednami aparatury. Zapojení všech drátů a vyladění nástrojů trvalo dlouhé hodiny.
Nicméně například violoncellista Kozánek si to užíval. Týden s Tarjou pro něj byl netradičním oživením. Navíc jako teenager tvrdý rock poslouchal. „Teď sice dávám přednost jazzu, ale třeba americkou funkymetalovou kapelu Living Colour mám rád dodnes,“ dodává violoncellista.
Dobrá reklama
Pro zlínský orchestr je vystoupení také reklama. „Můžeme oslovit lidi, kteří by na koncert klasické hudby nikdy nepřišli,“ myslí si manažer filharmonie Tomáš Gregůrek.
A návštěvníci jeho slova potvrzují. „Slyšet zpívat Tarju se smyčcovým orchestrem, to je povznášející zážitek. I takové věci na tento festival patří,“ myslí si Michal Molnár, který na Masters of Rock do Vizovic přijel ze slovenské Trnavy.
