S Ladislavem Křečkem to bylo takové středně dlouhé manželství

Na sedadle smrti strávil Jan Krečman posledních pětatřicet let a vždycky patřil k těm nejlepším. V legendární dvojici s Ladislavem Křečkem u náš neměl téměř žádnou konkurenci. Výsledkem byly čtyři mistrovské tituly a několik desítek vítězství. Vášně zvané rallye, se nezbavil ani ve svých šedesáti letech. Stále je ozdobou českých soutěží. Ať už s itinerářem v ruce, nebo jako dlouholetý ředitel Thermica rally Lužické hory, která se jela na přelomu dubna a května v Hrádku nad Nisou.

„Letos to bylo opravdu náročné. Hlavně po organizační stránce. Na start se totiž postavilo celkem 138 posádek. Díval jsem se zpět do historie a zjistil, že tolik jsme jich měli kdysi na oblasti. Určitou překážkou byla také rekonstrukce hrádeckého náměstí. Kvůli ní jsme museli start a cíl soutěže přesunout na parkoviště před místní Penny market,“ nechal se slyšet Krečman. Do budoucna by chtěl závod, jehož historie sahá až do roku 1980, přiblížit více lidem v Liberci.
„Bylo by to výhodné už kvůli sponzorům, kteří by se rádi ukázali doma. Vhodné trasy pro takovou soutěž, se ale nehledají snadno. Ne každý totiž rallye fandí. A z toho musíme vycházet,“ je si vědom ředitel soutěže.

Z fotbalisty navigátorem

K automobilovým závodům měl rodák z Hrádku nad Nisou blízko už od mala. Především díky svému otci, který byl nadšeným „autoklubákem“.
„Na akce, které se svazarmem pořádali, mě brával táta sebou. V Hrádku byly tehdy populární například motokrosy v Mansfeldově rokli. Především tudy ale projížděla slavná Rallye Vltava, která v letech 1966 a 1967 startovala z Liberce. Měl jsem možnost nakouknout do kabin nádherných závodních vozů a potkat slavné jezdce. Právě tady se zrodila má láska k rallye,“ vzpomněl si Krečman.
Na start své první rallye se přesto postavil až ve svých pětadvaceti letech. Před nástupem na vojnu byl jeho sportem číslo jedna fotbal.

„Jako brankář jsem to dotáhnul až do A-týmu Slovanu Hrádek nad Nisou. Tehdy měl hrádecký oddíl v severních Čechách poměrně dobré jméno. S dorostem jsme dokonce hráli druhou ligu. Dodnes vzpomínám také na svého trenéra, který za námi při kondičních bězích jezdil na motorce a flákače kopal do zadku. Vojnou to ale všechno skončilo,“ dodal Krečman. Z fotbalu si alespoň odnesl vytrvalost a dobrou fyzičku, kterou zužitkoval i na místě soutěžního navigátora.
„Žil jsem z toho opravdu dlouho. Ono se to na první pohled nezdá. Vypadá to, že se spolujezdec během rychlostní zkoušky jenom veze a čte rozpis. Udržet plné nasazení a pozornost po celou dobu není jednoduché a netrénovaný člověk to fyzicky nevydrží. Díky fotbalu jsem s tím nikdy neměl problém. Poprvé jsem na sebe nechal sáhnout až v roce 1993 na Rally San Remo. Přihlásily se bolesti zad a já musel k masérovi,“ vysvětlil Krečman.

Sezony s Křečkem

Nejúspěšnější období své kariéry zažil Jan Krečman po boku Ladislava Křečka. Není divu, že na jedenáct závodních sezon s mistrem volantu, vzpomíná rodák z Hrádku nad Nisou dodnes.
„Bylo to takové středně dlouhé manželství. Krásné, ale také nesmírně náročné období. Hlavně začátky, když jsme přešli na silné a rychlé auto. Na erzetách jsme najednou dosahovali rychlostí překračujících dvě stě kilometrů za hodinu, na což jsme nebyli ze škodovek a žigulíků zvyklí,“ popsal muž, který se ve dvojici s Ladislavem Křečkem celkem čtyřikrát radoval z titulu absolutního mistra České republiky v automobilových soutěžích, a také s ním zažil největší ránu svého života.
„To bylo na Šumavě. Ve sto osmdesáti jsme najeli na obrubník, auto několikrát obrátili a skončili na boku. Když jsem vylezl, naklonil jsem se k Láďovi a říkám mu – A to jsem si myslel, že se to tady dá jet rychleji,“ zasmál se Krečman.

Slova „Já už tě tam nikdy nepustím,“ přesto slyšel od své nynější manželky jen jednou.
„Byli jsme u Křečků doma a Láďa pustil na videu záznam toho karambolu, který sehnal od kamaráda. Když to má žena viděla, opravdu mě už na žádný závod pustit nechtěla. Láďa ale řekl, že se to stalo před rokem, a že je to promlčený. A tak jsme spolu jezdili dál,“ doplnil navigátor z Hrádku nad Nisou.
Spolupráci s Ladislavem Křečkem ukončil až šest let po památném karambolu na Šumavě. V roce 2000 během závěrečné soutěže mistrovství republiky v Příbrami.
„Láďa v té době ztratil chuť nesmyslně se rvát o výsledek za každou cenu. Na převahu silnějších strojů z kategorie WRC náš Escort prostě nestačil. Jezdit za první pětkou nechtěl a peníze na konkurenceschopný vůz nesehnal. A to byl mnohonásobný mistr a velcí sponzoři ho moc dobře znali,“ popsal konec pravidelných startů Ladislava Křečka v české rallye Jan Krečman.