Samotišky a spol. Místa nehod plná pomníčků po řidičích

Je to sice alej, ale na řidiče působí spíš jako křížová cesta. Silnice do Samotišek je nejtragičtejší dopravní úsek na Olomoucku.

Bylo by to romantické místo, kdyby tudy nejezdila auta. Alej spojující Olomouc se Svatým Kopečkem působila vždy impozantně. I papež Jan Pavel II. stál o její zachování. Přestože už léty značně prořídla a rostou v ní i malé mladé stromy, je pro řidiče extrémně nebezpečná. Spěchající žena byla na počátku října už její třetí letošní obětí. Po smyku narazila autem do stromu a na místě zemřela. Před očima pětileté dcery, kterou chtěla dovézt na krasobruslařský trénink.

„S tou silnicí se musí něco udělat,“ hřímal po neštěstí náměstek primátora Jan Holpuch. A to i přesto, že silnice není v jeho kompetenci a nemusel by se o ni starat. Tak jako se o ni dosud nestaral vlastně nikdo. „Zasáhlo mě to osobně, protože bydlím ve Chválkovicích a také vozím dceru na krasobruslení. Ten den jsem se dozvěděl, že jedna maminka už nepřijede,“ vysvětlil později Holpuch. Změnit olomouckou silnici smrti ale nebude snadné.

Odborník kritizuje

Silnice v Samotiškách lemovaná lipami patří Olomouckému kraji a alej je památkově chráněná. Když ji před deseti lety obnovovali, staral se o cestu již zanikající okresní úřad. Nebo spíš nestaral. A snížení rychlosti na nebezpečném úseku dodnes nikdo oficiálně nepožadoval. „Každý ví, že zrovna tahle zatáčka vynáší. Mělo tam být dávno svodidlo, nebo aspoň varovná značka, že jde o úsek častých nehod,“ okomentoval místo poslední smrtelné nehody učitel autoškoly Stanislav Svozil.

Na stejné cestě se v minulosti staly i mnohem tragičtější nehody. O zatáčku dřív narazil před třemi lety do stromu mladík s plným autem vrstevníků. Spěchali o Štědrém večeru na půlnoční mši. Tři zemřeli na místě, čtvrtá dívka podlehla zraněním v nemocnici. Strom, do kterého narazili, už nestojí.
Před šesti lety zase smetl na konci aleje na tehdy průsečné křižovatce řidič octavie plně naloženou stodvacítku. Nedal přednost a jel příliš rychle. Výsledek: čtyři mladíci mrtví na místě, pátý dodnes balancuje mezi životem a smrtí v kómatu. Krajští radní tehdy nechali do roka změnit křižovatku na okružní. Stálo to jedenáct milionů korun.

Úředníci z odboru dopravy olomouckého magistrátu teď na silnici smrti budou požadovat další změnu, a to snížení rychlosti. „Silnice nám nepatří, proto se obrátíme na kompetentní lidi. Myslím si ale, že ani snížení rychlosti nezruší neukázněnost řidičů. Nabourá se jen ten, kdo jede rychle,“ šéfka odboru Petra Pospíšilová.

Krajští úředníci se změnou souhlasí. Podle Ladislava Růžičky z krajského odboru dopravy ale ani oni nemohou o snížení rychlosti rozhodnout. „Pokud to někdo navrhne a někdo schválí, tak tam značky dáme. Sami od sebe to ale udělat nemůžeme,“ vysvětlil Růžička.

Posudek totiž musí vytvořit dopravní inspektorát. „Zatím ho nemáme,“ konstatovala policejní mluvčí Marie Štrbáková. Pokud úřední kolečko nakonec dojde k cíli, objeví se na obou začátcích aleje značky snižující rychlost. To však bude nejspíš poslední možná změna. „Značky nám nevadí, ale není možné tam nainstalovat svodidla. Přece jen jde o památku,“ upozornil František Chupík z Národního památkového ústavu. O tom, že by u silnice stála i značka s informací, že jde o místo častých nehod, neuvažuje nikdo.

V centru řinčí plechy

Přímo v Olomouci nejsou smrtelné havárie příliš časté, nejtragičtější nehody se stávají mimo město. Výjimky tvoří sedm let stará nehoda z Tovární ulice, kde zahynul devětadvacetiletý řidič, na kterého se převrátil kamion z protisměru, nebo smrt spolujezdkyně, když řidič chtěl projet na červenou na křižovatce Pražské a Foerstrovy ulice s třídou Míru. Před třemi lety zase před Hněvotínem nevybral řidič kamionu zatáčku a narazil do stromu.

Ve městě se letos stalo přibližně tisíc dopravních nehod. Nejčastěji řidiči bourají ve Velkomoravské ulici. Většinou jde o promáčknuté plechy, ovšem ve městě a jeho okolí zemřelo při nehodách už patnáct lidí.