Šanci na titul mám, věří rybář Kobliha

Sportovního rybáře Karla Koblihu čeká zanedlouho obhajoba světového bronzu.

Není v Jihlavě mnoho sportovců, kteří by se mohli pochlubit medailí z vrcholné světové akce. A nebýt bratrského hecování, mohlo být město ještě o jednoho chudší. „Někdy v deseti jedenácti letech mě to přestalo bavit a dva roky jsem vůbec neházel. Bratr mi ale tak dlouho říkal, že dělám blbost, až jsem začal znovu,“ popisuje Karel Kobliha, muž, jehož nyní čeká příprava na obhajobu bronzu ze světového šampionátu v rybolovné technice.
Příští mistrovství světa navíc hostí v září České Budějovice, takže může počítat i s podporou diváků. „Přímo domácí prostředí to ale v Budějovicích nebude, to bychom museli házet v Jihlavě,“ říká Kobliha.
„Házet“ začal Karel Kobliha v osmi letech právě pod vlivem staršího a po dlouhá léta úspěšnějšího bratra Pavla a kromě zmíněné dvouleté přestávky hází stále. „Brácha byl šikovný a rodičům se zdálo, že je to vhodný sport i pro mě,“ říká devětadvacetiletý Kobliha. Hlavně přehodit bráchu „Hned po dvou týdnech tréninku jsem jel na závody a už jsem byl chycen,“ popisuje svůj návrat. „Pak už mě motivovalo to, že jsem chtěl překonávat své výkony, a největší motivací bylo samozřejmě přehodit staršího bráchu,“ říká Kobliha.
„Teď už brácha závodně nehází, ale patřil ke stálicím reprezentace a má i tituly mistra světa a Evropy,“ říká Kobliha. „Už jsem ho přehodil, ale trvalo mi to dlouho,“ přiznává. Do seniorské reprezentace se člen jihlavského oddílu rybolovné techniky dostal jako třiadvacetiletý před šesti lety a na mistrovství Evropy v Berlíně skončil patnáctý. Na dalších třech vrcholných akcích skončil vždy na sedmé příčce. „Prolomilo se to až loni v Krakově, kde jsem byl třetí,“ říká.

Světová špička je široká V nominaci na šampionát si Kobliha vybojoval místo v „základní“ reprezentační čtveřici a nyní jej čeká poslední měsíc přípravy. „S tréninkem je to těžké. Chodím do práce, dělám školu, mám dvě děti, takže času moc není,“ říká Kobliha, profesí počítačový technik. „A ten čas, co mám, jsem se snažil věnovat juniorům Jitce Pausarové a Alešovi Průšovi,“ vysvětluje. Před šampionátem jej však čekají soustředění a tréninky. „Náš sport je hlavně o psychice. Už hážu devatenáct let, takže vím, jak se zklidnit, jak se vyrovnat s chybami,“ říká.
V Budějovicích se bude se soupeři měřit v devíti dílčích disciplínách i ve víceboji. Světová špička je podle něj široká, na titul může myslet asi patnáct lidí. „Když budu mít trochu štěstí, mám určitě šanci i já,“ věří si Karel Kobliha.