Sběrny značky vykoupí. I když nesmí | E15.cz

Sběrny značky vykoupí. I když nesmí

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Sedmička testovala sběrny a výkupny kovů v Jindřichově Hradci. Se starým železem chtěla prodat i dopravní značky. A uspěla.

Elektrické kabely, kanálové mříže, urny, součásti náhrobků a dopravní značky. To všechno nesmí sběrna od začátku roku vykoupit. Jestli to tak je i ve skutečnosti, ověřovali redaktoři minulý týden ve středu.
Scénář byl ve všech případech stejný. Do staré krabice jsme naložili různé plechy a kovový odpad a mezi to jsme dali i dvě dopravní značky. Do sběrny jsme přijeli s historkou, že vyklízíme starý dům a podobného odpadu je tam na celou káru. Ptali jsme se, jestli má cenu takové věci do sběrny vozit.
Do první sběrny na levé straně Jarošovské ulice ve směru z centra jsme dorazili chvíli před třetí hodinou odpolední. I když měli mít otevřeno do tří, na vratech už byl zámek.
Štěstí jsme měli v Rezkově ulici nedaleko autobusového nádraží. Výkupce byl velmi ochotný a vybízel nás, abychom neváhali přijet s celou károu. Nějaké peníze prý určitě dostaneme. Nad dopravními značkami se ale nejdřív zarazil. „Podle zákona nesmíme vykupovat urny, kříže, kanály, značky a kabely,“ vypočítal na prstech. Po chvíli přemlouvání nám poradil, že když značku dostatečně zmačkáme nebo rozřežeme, tak nám prý šrot prohledávat nebude.
Další cesta vedla do sběrny naproti Bille. Budova byla ze silnice vidět a nápisy na fasádě lákaly na dobré ceny. Najít cestu dovnitř bylo ale horší. Když viděl asi třicetiletý muž, že vezeme jen jednu krabici, jenom se ušklíbnul. Jestli to tady ale chceme nechat, tak prý můžeme. Na to, že byly mezi plechy i dopravní značky, na které jsme ho upozornili, nijak nereagoval. Nakonec nám ale poradil, zkusit konkurenci. Prý mají lepší ceny.
Poslechli jsme a vydali se do čtvrté sběrny opět do Jarošovské ulice kousek za AR Servisem. Železo a plechy se muži z výkupny líbily a u jednotlivých kusů podle druhu je i ocenil. Dopravní značky na zadním sedadle auta ho ale vyděsily.
„Toho ale doufám nemáte víc,“ ptal se s nedůvěrou. Když jsme ho ujistili, že ne, trochu se uklidnil. Po chvíli přemlouvání nám dal stejnou radu jako ve sběrně u nádraží. Ze všech oslovených byl ale nejméně ochotný značky přijmout.
Poslední místo, kam jsme zajeli, byl sběrný dvůr. Tady bychom peníze nedostali, ale obsluha proti uložení šrotu i dvou značek nic nenamítala.
Sedmičku z žádné sběry se značkami nevyhodili a po chvíli vyjednávání by je vzali všude.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video