Se strážníky ve víru páteční noci

Naléhavý hlas z vysílačky volá motorizovanou hlídku strážníků do vestibulu stanice metra Můstek. Už cestou si muži v černých uniformách připravují kontejner na stříkačky a gumové rukavice.

Při náhodné kontrole se tu z mladého narkomana začaly sypat použité jehly a stříkačky. A zatímco je strážníci opatrně sbírají, mladý muž jim vypráví svůj příběh. Prý by se chtěl z ulice dostat pryč, odejít na léčení a přestat krást.

Jakoukoliv pomoc nebo ošetření vředů na nohou, které z něj dělají téměř mrzáka, ale rezolutně odmítá. „Zítra ho tady najdeme zas,“ říká jeden ze strážníků.

Žádné akční zásahy

Právě končí typický zásah noční hlídky. Strážníci opět vyjíždějí do osvětlených i temných pražských ulic a očekávají další zprávu z vysílaček. Zejména od necelé padesátky svých kolegů, kteří hlídkují ve stanicích metra a nočních tramvajích.

„Dvě motohlídky jsou připravené pro případ tísně. Vyráží operativně na problematická místa,“ vysvětluje Hana Fialová z tiskového oddělní městské policie.

Když strážníci přichází v sedm večer do práce, mají před sebou dvanáctihodinovou směnu. Většinou je během ní nečekají žádné akční zásahy, ale spíš nekonečný boj proti vandalům nebo zlodějům kovů. Právě takové existence přitahují nejrůznější zařízení dopravního podniku.

Cíl: větrák metra

Zrovna teď vyráží dodávka strážníků na takové místo. Zastavuje mezi křovinami, kousek od lávky přes říčku Rokytku.

Zatímco po jednom jejím břehu vede ve stínu nových domů cyklostezka, ten druhý je džunglí neprostupných křovin, na kterých se suší prádlo a které prorůstají bezdomovecké městečko.
Uprostřed něj se tyčí vysoký větrák metra stanice Kolbenova.

„Jezdíme sem dvakrát třikrát denně, pořád odtud někoho vyháníme,“ říká strážník Tomáš Peroutka. Ukazuje přitom na zbytky izolací měděných kabelů, které se válejí v okolí větráku. Teď je tu ale klid. „Na táboření venku je dneska moc velká zima,“ podotýká Peroutka.

Strážníci proto nasedají do auta a pokračují směrem k dalšímu oblíbenému místu zlodějů kovů, Depu Hostivař. V tom ale do děje opět vstoupí vysílačka. Operační posílá hlídku k metru Ládví, kde došlo k bitce. Při příjezdu jsou už rváči pryč. „Okolí je čisté,“ hlásí strážnící do vysílačky po několikaminutové obhlídce.

Pak už míří jejich auto do Hostivaře. Po cestě informuje operační o dění v metru a zákrocích dalších hlídek. „V metru Florenc je nějaký spáč,“ vysílá operační na místo další hlídku. Po chvíli se situace opakuje na Opatově.

Dodávka strážníků zastavuje po pár minutách u benzinové pumpy za plotem hostivařského depa metra.

„Tohle je oblíbené místo zlodějů kabelů. Dopravnímu podniku kvůli nim vznikají stotisícové škody, nemluvě o tom, že pohyb po kolejích je životu nebezpečný,“ vysvětluje Peroutka. Čerstvě zadrátované díry pro dnešek útoky zlodějů přežily.

Pořád ve střehu

Teď zase míří posádka auta posílit hlídky, které mají na starost pořádek při uzavírání stanic metra.

„Nejproblémovější jsou stanice v centru, tam musí být stálá hlídka,“ říká druhý ze strážníků Pavel Miňka. Jeho kolegové pomohou zkontrolovat, jestli ve stanicích po odjezdu poslední soupravy nikdo nezůstal, a pak už se přesouvají do nočních tramvají.

Jsou dvě hodiny ráno. Auto s majáčky míří na křižovatku nočních tramvají na Lazarské a po chvíli jeho řidič opět startuje motor. Vyráží zase do noci. Vysílačka se jen tak neodmlčí.