Šedesát let spolu: hlavně se nehádat

Do krve se pohádat? Tak to manželé Holešovi neznají. A to jsou spolu už šedesát let.

Jak vydržet v manželství šedesát let? Být tolerantní a nehádat se. To je recept manželů Holešových z Ludgeřovic, jak se dožít diamantové svatby.
„Vážnou hádku jsme nikdy neměli. Vždycky, když jsem byla naštvaná, manžel svolal děti a šel se s nimi projít. A než se vrátili, tak jsem vychladla,“ radí osmdesátiletá Marie Holešová. Po šedesáti letech si manželé svatbu zopakovali a svou slavnostní událost si pořádně vychutnali. Ženich v tmavě fialovém obleku si pyšně vedl nevěstu v lila šatech a nechyběla ani svatební kytice. Přitom jim v hlavě probíhaly vzpomínky, jaké to bylo, když stáli před oltářem v ludgeřovickém kostele poprvé. „Bílé šaty mi ušila na míru moje teta švadlena, ale sehnat v té době látku byl problém. Závoj mi poslal strýc až z Německa. A kytici jsem měla podle tehdejší módy z bílých kal,“ popisuje Holešová. Aby měla svatba úřední platnost, museli novomanželé nejdřív podepsat listiny na úřadě. Teprve potom mohli k oltáři. Podle tradice roznášela nevěsta před svatbou po dědině i napečené koláče. Vlastnoručně si postavili dům a vyráběli tvárnice. „Strýc mi udělal formu a já po šichtě na zahradě ze škváry a betonu dělal tvárnice. Abychom mohli koupit nové cihly v cihelně, musela tam manželka se svou sestrou napřed odpracovat brigádu,“ vzpomíná jedenaosmdesátiletý Gerhard Holeš.
Čas si našel i na své koníčky. Vedl šachový klub a mariáš hrál v hospodě tak dobře, že s ním prý místní odmítali hrát.