Sedm ligových titulů Romana Faráře

Z palubovky do kanceláře se pomalu přesouvá házenkář Baníku Karviná Roman Farář. V Karviné vybojoval šest mistrovských titulů, sedmý do sbírky přidal v italském Conversano. Sedmatřicetiletý házenkář se už ale více věnuje povinnostem kolem klubu. Je vedoucím mužstva a zároveň sekretářem klubu. Přesto rád oblékl dres a naskočil do zápasu. „Letos už si ale extraligu asi nezahraju. Stala se ze mě kancelářská krysa,“ vtipkoval Farář.

I v basketbalu to řezal

Největší Farářovou zbraní byl důraz v brankovišti, kde rozdal soupeřům hodně ran. „Než jsem začal s házenou, hrál jsem basketbal. A i tam jsem to řezal. Rozhodčí mě pořád vylučovali. Jednou mi kamarádi řekli, ať jdu zkusit házenou, a tak jsem šel. A udělal jsem dobře,“ řekl. Díky přestupu z basketbalu k házené si do sytosti užil oslav mistrovského titulu. S Karvinou jich získal šest. „Nejvíce si cením titulu ze sezony 1999/2000. Tehdy jsme do Karviné vrátili mistrovský titul po osmadvaceti letech. Ve městě byla ohromná euforie. Na tyhle okamžiky nikdy nezapomenu,“ zavzpomínal Farář.
O dva roky později přestoupil do zahraničí. Prvním cizím klubem byl v roce 2002 rakouský Krems. „V Rakousku jsem vydržel dva roky. V prvním roce jsme jako nováčci soutěže skončili čtvrtí a rok nato dokonce třetí. Pro provinční klub z malého městečka to byly super výsledky,“ prohlásil házenkář. Po dvou letech změnil opět působiště a stěhoval se do Itálie. Dva roky hrál v Conversanu, kde první sezonu vybojoval mistrovský titul. „Bylo to super. Hrát v zahraničí a vybojovat titul. Ale oslavy se nedaly srovnávat s tím, jak se slavilo v Karviné,“ popsal Farář. Třetí italský rok prožil v klubu Fasano, který rok před Farářovým příchodem hrál o sestup. S Farářem v mužstvu skončilo Fasano na čtvrtém místě. „Na Itálii vzpomínám rád. Dokonce jsem se naučil i řeč. Bydleli jsme kousek od moře a sluníčko já můžu,“ liboval si Farář.

Zraněný prostředníček

Poté už se vrátil natrvalo domů, do Karviné. Kam jinam než do Baníku. Hrát a funkcionařit. „V Itálii jsem si zranil prostředníček na pravé ruce. Stále ho nemůžu ohnout. Možná i proto už o mě nebyl v zahraničí zájem. Další věcí bylo, že dcera Anežka šla do školy, a tak jsme už chtěli zůstat doma,“ sdělil Farář. Odchovanec karvinské házené má za sebou i působení v české reprezentaci. V roce 2005 si zahrál na mistrovství světa v Tunisku a v roce 2008 hrál i na mistrovství Evropy ve Švédsku. „Tyhle turnaje patří k  vrcholu mé kariéry. V Tunisku jsme skončili desátí a ve Švédsku osmí. Myslím, že to jsou solidní umístění. Navíc jsem potěšil i otce, který je mým největším fanouškem,“ sdělil sportovec Jediná věc, která Faráře mrzí, je, že si nezahrál na olympiádě. „Kdybych hrál hokej, nebo volejbal, tak bych možná šanci měl. Ale v házené to nešlo. Český tým už tam dlouho nebyl,“ poznamenal Farář. Ačkoliv má Farář trenérskou licenci, trénování ho zatím neláká. „Kdybych začal ještě trénovat, doma by mě neviděli už vůbec,“ pověděl.
Házenkářský prapor teď pomalu začíná nosit devítiletá dcera Anežka. „Hraje za Sokol a docela jí to jde,“ chválil hrdý otec.