Sedm pražských NEJ aneb Neznámý kopec Teleček

Praha není jen největším městem Česka, ale má řadu dalších NEJ. Některá mohou překvapit.

Více než padesát let se v kartotékách Pražské informační služby vrší záznamy o různých pražských NEJ. Týdeník Sedmička vybral sedm z nich.

1. Nejvyšší vrch Teleček

To, že nejvyšší horou Česka je Sněžka, se učí děti už na základní škole. Ale o Telečku, nejvyšším bodě Prahy, vědí jen znalci. Nachází se na hranici metropole, ve Zličíně. „Ve skutečnosti nejde ani tak o vrchol, jako o místo, kde protíná hranici Prahy pozvolna klesající vrchol kopce Růžová,“ vysvětluje vedoucí útvaru informací a dokumentace Pražské informační služby Hana Menclová.

Růžová je 410 metrů nad mořem, kóta Teleček má 399 metrů. Jen pro srovnání: Petřín má 327 a Vítkov jen 270 metrů.

Teleček v mnoha mapách a plánech není. Označené není ani místo na poli u modelářského letiště u dálnice D5. Zájemce o výlet na Teleček nejblíže doveze autobus 347, zastávka Chrášťany, Scania-Label.

2. Nejníže je Suchdol

Naopak nejnižším bodem Prahy je se 172 metry nad mořem hladina Vltavy v Suchdole, kde opouští řeka Prahu. Nejlepší spojení je autobusem číslo 107 ze stanice Dejvická do zastávky Suchdol a poté pěšky.

3. Nejstarší panelák

První panelák nejen v Praze, ale v Česku stojí v Ďáblicích v ulici U Prefy 771. Nenápadný dům se žlutou fasádou je jiný než panelové domy ze 70. a 80. let minulého století. Má jen tři patra a stojí mezi rodinými a nízkými bytovými domy.

První panelák se odlišuje i vnitřním uspořádáním, které v ničem nepřipomíná pozdější panelové byty. Nájemníci obývají dvanáct bytů 3+1 o o rozloze sto metrů čtverečních.

Dům navrhl již v roce 1948 architekt Jaroslav Wimmer. Protože se ale statici domnívali, že bydlení v domě sestaveném z panelů nebude bezpečné, stavba začala až o sedm let později. Teprve poté, co tvrzení statiků v roce 1955 vyvrátil profesor architekt Stanislav Bechyně.

Ten, kdo chce nejstarší panelák vidět, se k němu dostane z metra Ládví autobusem 103 do zastávky Kokořínská.

4. Největší hrobka

Menší rodinný dům připomíná hrobka podnikatelů Lanny a Schebka v pátém oddělení Olšanských hřbitovů. Je vysoká pět metrů, půdorys je 5×12 metrů. Na její výzdobě se podílela řada předních umělců, třeba sochař J. V. Myslbek. V hrobce se ale v 80. letech scházeli satanisté, a proto je zazděná.

Olšanské hřbitovy leží mezi stanicemi metra Flora a Želivského.

5. Nejkratší tunel metra

„Příští stanice Hlavní nádraží,“ ozve se z reproduktorů ve vlakové soupravě. Metro vjede na Muzeu do tunelu a téměř vzápětí brzdí v další stanici. „Tunel mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum na trase C je opravdu nejkratším tunelem,“ potvrzuje mluvčí dopravního podniku Ondřej Pečený s tím, že měří jen 425 metrů.

Atypická je i stanice Hlavní nádraží. Podle původních plánů tam měla jezdit podpovrchová tramvaj. Naopak nejdelší úsek je mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Kobylisy. Měří 2749 metrů.

6. Nejdelší ulicí je dálnice

Pět čtvrtí protíná nejdelší pražská ulice – Strakonická. „Od začátku na Smíchově po hranice metropole měří 15,5 kilometru,“ říká Hana Menclová.

Ulice vznikla v roce 1972, kdy vedla od Lahovického mostu k Císařské louce. Šest let poté k ní byla připojená ulice Vladislava Vančury a pak Dobříšská.

Nejdelší ulicí je od roku 1988, kdy začal název Strakonická označovat prodloužení až k hranicím Prahy. Ulice je v celé délce tvořená čtyřproudovou silnicí.

7. Nejužší dům? Hotel

Křivolaká Seminářská ulice, jejíž jednu stranu tvoří Klementinum, skrývá nejužší dům hlavního města. Jeho šířka je pouze 3,28 metru. I přesto se do středověkého třípatrového domu vměstnal celý hotel Clementin, který nabízí v devíti pokojích dvacet lůžek.

Seminářská ulice, v níž dům stojí, je pokračováním Karlovy ulice a ústí na Mariánském náměstí.