Známou větu „To chce klid“ lze sice vztáhnout i na prasečí chřipku, ale s dodatkem, že by měl člověk věnovat v příštích dnech svému zdraví zvýšenou pozornost. Nákaza může ublížit zejména pacientům s chronickým onemocněním dýchacích cest nebo onemocněním srdce a cév. Na pozoru by se však měli mít i jinak zdravotně oslabení jedinci (stejně jako u chřipky sezonní).
Při epidemii běžné chřipky se nakazí osm až deset procent populace. Prasečí chřipka ovšem ohrožuje bezmála třetinu lidí. „Z toho vyplývá, že přestože má prasečí virus zhruba stejnou sílu a stejnou úmrtnost, v absolutních číslech hrozí až trojnásobek obětí,“ upozorňuje vedoucí národní referenční laboratoře Martina Havlíčková.
Tvrdý úder prasečího viru odborníci očekávají v prosinci. A co může člověk udělat pro to, aby ve zdraví „přežil“ pandemii prasečí chřipky? Týdeník Sedmička nabízí sedm nejdůležitějších rad.
1. Rizika – střední
Epidemie začíná při dvou tisících nemocných na sto tisíc obyvatel. Podle hygieniků je současná situace v hlavním městě zatím o něco lepší než ve zbytku Česka, s nemocí se potýká zatím kolem čtrnácti set lidí. Vrcholu má epidemie dosáhnout během šesti až devíti týdnů. Při pražském magistrátu vznikla pracovní skupina pro chřipku, která bude monitorovat aktuální situaci. Prasečí chřipku v metropoli lékaři zjistili u více než dvou set lidí.
2. Pohyb mezi lidmi – vyhýbat se mu
Prasečí chřipka se přenáší kapénkovou infekcí vzduchem nebo kontaktem s potřísněnými předměty. Při epidemii je riskantní cestovat prostředky hromadné dopravy a lidé by cestování měli omezit. Kapénky nebo sekrety kašlajících se usadí na rukou a dalších plochách. Těch se dotýkají ostatní lidé, kteří pak nákazu přenesou do vlastních úst nebo nosu.
3. Očkování – ne pro všechny
Očkovací látka proti pandemické chřipce není a nebude volně k mání. Je určená v prvé řadě pro pacienty vybraných diagnóz, dále pro zdravotníky a osoby, které jsou nezbytné pro zajištění chodu státu. První vakcíny, které dorazily z Belgie, začali zdravotníci aplikovat v pondělí. Pacienty očkují praktičtí lékaři na základě jmenného seznamu lidí, kteří trpí chronickými nemocemi plic, chodí na dialýzu nebo absolvovali transplantaci. Očkování zdravotníků a dalších osob se ujmou ve vakcinačních centrech, která vznikla ve všech pražských fakultních nemocnicích a v Městské poliklinice ve Spálené ulici.
4. Roušky – podle situace
Používání roušky nechrání absolutně. Běžná chirurgická rouška zabraňuje šíření mikroorganismů ve směru od člověka, který ji používá, k okolí. Hodí se pro toho, kdo má nějaké dýchací obtíže (rýmu, kašel) a chce snížit riziko, že nakazí někoho z okolí. Lze ji doporučit nemocnému v rodině, aby nenakazil své nejbližší, nebo nachlazenému člověku, který míří do ordinace lékaře. Roušku lze nosit do metra nebo do tramvaje, i když to zatím v Česku není obvyklé. Cena běžné roušky je asi jedna koruna a padesát haléřů.
„Větší účinnost mají roušky opatřené protivirovým prostředkem a roušky s povrchem ze stříbra, nejvyšší účinnost mají roušky typu FPP 3, které jsou určené pro ochranu zdravotnických pracovníků,“ vysvětluje epidemioložka pražské hygienické stanice Zdena Jágrová.
5. Prevence – posilování imunity
K základní prevenci patří posilování imunity. Vyplatí se pěstovat fyzický pohyb a jíst vitaminy, které jsou nejúčinnější v přírodní formě ovoce. Naopak odolnost vůči pandemické chřipce snižují všechny okolnosti, které mohou negativně ovlivnit imunitní systém člověka. Je to například kouření nebo nevhodná životospráva. Prospívá naopak dostatek spánku. Klíčovým pravidlem ochrany je mytí rukou, a to s použitím mýdla a po dobu nejméně dvaceti sekund. Antivirotika se užívají až při nakažení, brát Tamiflu preventivně není na místě.
6. Příznaky – nezanedbat
Svými příznaky je prasečí chřipka prakticky identická s tou sezonní. K jejím typickým projevům patří zvýšená teplota, dýchací potíže, kašel, rýma, bolení v krku, hlavy a zejména bolesti svalů. Na rozdíl od běžné virózy bolí takříkajíc celý člověk. Někdy se přidají i pocity na zvracení nebo nechutenství. Při uvedených potížích je nejlepší ulehnout, případně si zavolat lékaře.
Podobně jako u rýmy je zakořeněným mýtem, že léčená i neléčená chřipka trvá sedm dní, a to v tomto případě neplatí. „Přecházet prasečí je úplně stejnou chybou jako u běžné chřipky. Člověku se to vymstí prodlouženým stonáním nebo komplikacemi,“ varuje Martina Havlíčková. Virus totiž může napadnout nejen dýchací cesty, ale také srdce, nervový systém, ledviny nebo kosterní svaly.
7. Průběh nemoci – individuální
S dýchacími potížemi není rozumné okamžitě běžet k lékaři. Při prvních těžkostech by měl každý zůstat doma, kontaktovat svého lékaře a řídit se jeho radami. Pravidlo klidu na lůžku platí pro jedince, kteří se neléčí na nějaké chronické onemocnění.
Vyplatí se mít přiměřeně vybavenou domácí lékárničku, v níž nemají chybět léky typu paralen či ibalgin, stejně jako kapky proti kašli. Lékem první volby je paracetamol (paralen), nutný je dostatečný přísun tekutin. Ve většině případů onemocnění odezní bez dalších komplikací. Jen pokud únava přetrvá a teploty ani po dvou třech dnech neklesají, je vhodné vyhledat lékaře.
Nemocný člověk je infekční jeden den před prvními příznaky onemocnění a v prvních dnech. Poté schopnost někoho nakazit postupně klesá. Po pěti dnech dospělý už okolí nákazou neohrožuje. Děti po sedmi dnech.
