Sedmička na sále: výměna kyčelního kloubu minutu po minutě | E15.cz

Sedmička na sále: výměna kyčelního kloubu minutu po minutě

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Výměna kyčle. Ročně ji v Česku potřebuje patnáct tisíc lidí. Redaktorky týdeníku Sedmička sledovaly tým zdravotníků v boleslavské nemocnici přímo při operaci.

Pátek 5. března 2010. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, oddělení ortopedie a traumatologie. Osmašedesátiletá pacientka dostane totální náhradu kyčle. 6.30 Přichází šest sester, dvě na každý sál. Ortopedi operují na třech. 7.00 Lékaři při takzvaném hlášení zjišťují, zda jsou na oddělení pacienti, kteří čekají na operaci. Kontrolují jejich zdravotní stav, problémem je i rýma.
7.15 Příprava sálů. 7.45 Vizita. „První pacienty už na vizitě nevidíme, protože mezitím je odvezou na sál,“ říká primář Pavel Šedivý. Těsně před operací dostanou injekčně antibiotika, aby se předešlo infekci.
8.00 Anesteziologický tým pacientovi dává svodnou neboli epidurální anestezii, která znecitliví dolní polovinu těla. „Je bezpečnější než narkóza,“ říká Šedivý. Pacienta pak ještě takzvaně přispí.
8.15 Primáři budou asistovat lékaři Petr Horák a Michal Mužíček. Je čas mytí.
8.30 Start. Nejdříve musí pacienta dezinfikovat, překrýt rouškami a znovu dezinfikovat. Kolem kyčle lepí průhlednou fólii. „Kvůli bakteriím na kůži,“ vysvětluje Šedivý.
8.40 První řez. V miniinvazi nesmí operatér říznout vedle. Dostat se ke kyčli není v krátkém řezu snadné. Chce to zkušenosti. „Doba operace není delší, než u klasického postupu, bývá dokonce kratší, ale vyžaduje operatéra, který se dobře orientuje v problematice umělých kloubů,“ říká Šedivý.
8.47 Lékař řeže vazivový obal svalu, pak sval rozhrnuje. U miniinvaze je výhodou, že není třeba oddělit úpony svalu od kosti.
8.50 Kyčle. „Vidíte, že kloub je poškozený, není hladký,“ ukazuje Šedivý. Pak uřízne krček stehenní kosti oscilační pilou. V tuto chvíli pracuje na sále osm zdravotníků. 8.52 Dláto, kladivo, šroubovák s rukojetí. Hlavice kloubu nejde ven. „Rozpadá se, u starších lidí je křehká“ upozorňuje Šedivý. Kyčle sloužila osmašedesát let, teď je z těla venku.
9.02 Jedna céva krvácí. Lékař krvácení zastavuje tak, že ji spálí pomocí elektrického proudu. 9.03 Přístrojem podobným vrtačce upraví tvar už volné kloubní jamky. Mohou v ní být třeba výrůstky. Operatér do jamky vkládá implantát. Dělí se na cementové a necementové. Velikostí je dvacet. Vyrobený je z chromkobaltové slitiny, do ní lékař umístí vložku z polyetylenu, kovu nebo keramiky.
9.10 Jamka tvrdne deset minut, tým čeká. Pacientka dostává cementovanou endoprotézu. Cementem je myšlená metylmetakrylátová pryskyřice. Náhradu poprvé použil v roce 1962 sir John Charnley.
9.23 Nyní je třeba v dřeňovém kanálu stehenní kosti vysekat místo, kam se protéza usadí. 9.27 Ztráty krve jsou minimální. Při klasické operaci pacient přijde až o půl litru, při miniinvazi o dvě stě mililitrů.
9.30 Hodina na sále.
9.33 Protéza je v kosti. Zbývá nasadit umělou hlavici. „Podařilo se nám snížit čekací dobu ze sedmi na čtyři měsíce,“ tvrdí Šedivý. 9.43 Operatér kontroluje výsledek. Stoupnout si o berlích může operovaná žena už v sobotu ráno. Na boleslavské ortopedii tráví pacienti podle výroční zprávy v průměru čtyři dny. 9.45 Hotovo. Jedna výměna kyčle vyjde podle ministerstva zdravotnictví na osmdesát až sto tisíc korun. 9.50 Už jen drén a zašít. Dříve byla jizva dlouhá přes dvacet centimetrů. Teď je to osm.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video