Sestrojil unikát, nejmenší sluneční hodiny na světě | E15.cz

Sestrojil unikát, nejmenší sluneční hodiny na světě

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Sluneční hodinář Petr Weiss má na kontě ve svém oboru hned několik rekordů, a to i světových.

Ještě před třemi lety o malé obci Hýsly na Kyjovsku málokdo slyšel. To už ale neplatí. Od října 2008 se pyšní turistickou atrakcí, která ve světě nemá obdoby - nejmenšími slunečními hodinami.

„Jsou pozlacené, mají v průměru devět milimetrů a musíte se na ně koukat přes lupu. Byla to hraniční mez, kdy ještě lze mechanicky pracovat s kovem,“ vysvětluje Petr Weiss ze Sklené u Svitav, který světový unikát zhotovil.

I když má na svém kontě okolo dvouset vyrobených slunečních hodin, právě ty nejmenší v Hýslech, které jsou zapsané v knize rekordů, má prý nejraději. Umístěné jsou na vrcholu jiných slunečních hodin, které jsou součástí modelu sluneční soustavy.

Těch „nej“ stihl Petr Weiss ve svém oboru nasbírat více. K dalším raritám vzešlým z jeho dílny patří první podmořské sluneční hodiny.

„S kamarádem, námořním kapitánem Pepou Dvorským z Hradce Králové jsme v Řecku skočili na jachtu a přepluli Středozemní moře. Dva dny jsme se protahovali Suezským průplavem, a když už jsme byli v Rudém moři, našli jsme tamní nejkrásnější korálové útesy. Tři metry pod hladinou, kde je mimochodem světlo jako ve dne, jsme tam potopili první podmořské sluneční hodiny na světě. Jsou spočítané pro danou lokalitu a fungují. Toto prvenství nám už nikdo nevezme,“ tvrdí Petr Weiss.

Sluneční hodiny pod vodou jsou teď atrakcí pro potápěče.

Za jinými zajímavými slunečními hodinami lidé nemusí cestovat tak daleko. Najdou je na křižovatce před kostelem v Píšti u Opavy, přehlédnout je nelze.

Obří sluneční hodiny o úctyhodných rozměrech šestnáct krát sedmačtyřicet metrů jsou vidět i na satelitní mapě obce.

„Jsou to největší parkově pojaté sluneční hodiny v Evropě a jsou to jediné hodiny na světě, které protíná silnice,“ říká spoluautor díla, který původně podnikal v památkovém osvětlení. K jeho nynější profesi ho před lety přivedla původně záliba.

„Už od vojny jsem mluvil o tom, že mě jednou výroba slunečních hodin bude živit, aniž bych tomu sám věřil. Člověk to musí mít v genech, dělal jsem si srandu, že někdo z mých předků musel být Tycho de Brahe,“ vzpomíná Petr Weiss.

Jeho sen se mu začal před patnácti lety plnit. A protože jeho koníčkem byla i kovařina, první sluneční hodiny, které vyrobil, byly kované. Ke kovovým a kovaným hodinám se přidaly malované na zeď, kombinované z různých druhů materiálů, sluneční hodiny na podstavcích ve tvaru globu do zahrad a sluneční hodiny patřící spíš do kategorie rarit.

A jaký je zájem? „Nemohu si stěžovat, i když je pravda, že se ještě spousta lidí na to dívá prazvláštně, když se představíte jako sluneční hodinář. Ve světě je to normální profese,“ říká Weiss.

U slunečních hodin umístěných na zdech zpravidla platí co kus, to originál. Žádné nejsou úplně stejné, aby správně fungovaly, pro každou zeměpisnou délku a šířku, dům, zeď se vypočítávají a navrhují individuálně. Výsledný tvar určuje matematika.

„V Kolíně je vila z roku 1910, ale už v roce 1906 autor navrhl sluneční hodiny a teprve k nim se dodělával dům. Asi před šesti lety jsme na něj dělali nové sluneční hodiny,“ vzpomíná Weiss.

Mezi laiky je prý přitom vžitá představa, že sluneční hodiny lze umístit výhradně na jižních zdech. „Daleko hezčí a graficky propracovanější jsou na východních nebo západních zdech. Severní sluneční hodiny potom patří k raritám. V republice je před válkou zaznamenaných pět hodin severního typu. Pracují v letním období jenom velice brzy ráno a pak pozdě večer, protože jinak je zeď ve stínu,“ dodává sluneční hodinář.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video